Autoforum

/

Foto: Alfa Romeo

Neříkejte, že jste nikdy nesnili tuhle italskou mršku vlastnit, protože pokud ne, nejste ti správní automobiloví fandové. Jedna věc je ale o takovém autě snít, druhá si ho skutečně koupit, k tomu vždy chyběl nějaký poslední impuls. Teď se to podle nás pro Alfu sešlo. A postarala se o to sama.

Alfa je můj osud. Alfa je i váš osud.
Alfa je všecko, co neznal jsem dosud.
Alfa je první a poslední můj hřích,
nepoznat Alfu, nemiloval bych.
Alfa je motýl. Alfa je včela.
Alfa je růže hozená do kostela.
Alfa je všecko, co neztratí svůj pel.
Alfa je rozum, který mi uletěl.
Alfa je dítě. Alfa je kráska.
Alfa je první a poslední má láska.
Alfo, ach Alfo, Alfo z Milána.
Alfa je sen, který sním od rána.

Stačilo v Nezvalově mistrovském díle změnit jen pár slov, aby to dávalo smysl. A jsou tu i jiní mistři, kteří to řekli přímo: „Nemůžete být skutečným automobilovým nadšencem, pokud jste nevlastnili Alfu Romeo,” nechal se opakovaně slyšet Jeremy Clarkson. A byť jistě cítíte v mých slovech jistou hyperbolu, je to prostě pravda.

Alfa Romeo vždy dělala auta, která umí chytnout za srce. Kouknete se na ně a chcete je. Sjedete si s nimi a chcete je. Pravda, pak si je koupíte a už je nikdy nechcete vidět, ale to patří ke hře, která bohužel Alfu Romeo přivedla až na hranici existence. Sám jsem jednu Alfu měl a byla krásná, byla žhavá, jezdit s ní byla radost... Každý den asi 5 minut, než se něco podělalo. Byla to podobná zkušenost, kterou před léty tak dojemně popsal kolega, ale řeknu vám jednu věc - když vidím na prodej stroje jako dodnes zánovní 156 GTA, chtěl bych ji znovu.

Je to love-hate relationship, jak říkají nepřeložitelně Američané. Jen s takovým autem navážete skutečně vášnivý vztah plný lásky i nenávisti, který připomíná nejen hollywoodské filmy - jinak moudrá žena žije s nějakým rozumným a pečujícím mužem, pak ale přijde jakýsi přiblblý chuligán, se kterým je legrace a všechno rozbije. Žena přichází k rozumu a vrací se k rodině, ale chuligán vždy znovu láká... Nemám zrovna takové ženy v oblibě, a tak jsem se snažil být i v případě Alfy rozumný a znovu nepodlehnout. Dařilo se to do včera, teď už to asi nepůjde. A nejsem v tom sám.

Je to opravdu jen pár hodin, co jsme se s kolegy z redakce na sebe „virtuálně podívali” přes různé online „kecálky” a řekli jeden druhému skoro ve stejnou chvíli: Je čas koupit Alfu! Co se stalo? Vlastně nic. Alfa jen jasně dala najevo, že nebude Hujer, že nepojede v bruselském vlaku lží a beznaděje, že nebude dělat to, co se po ní chce shora, ale co se od ní chce zdola. Že nebude pokračovat v „bullshit bingu”, které zrodilo absurdity jako Audi RS5 a svá příští auta přepracuje do smysluplnější podoby. Tak to má být ta spása? Ale kdepak, ta už existuje.

Jde o vrácení Alf Giulia a Stelvio QV do výroby, ve kterých od března 2026 zůstanou i pro Evropu s obyčejnějšími dieselovými a benzinovými verzemi. Je to morálně 10 let staré auto, které se jako nové nejevilo zase tak atraktivní vedle tehdejší Audi RS4 B8 a B9 nebo BMW M3 F80, dokonce i tehdejší Mercedes-AMG C63 působil lépe. Ale co z nich zbylo? RS4 jsme probrali, ta už se tak ani nejmenuje, BMW M3 dožívá ve své dost kompromisní, ale na dnešní dobu pořád solidní verzi G80 s motorem 3,0 R6, pak půjde zřejmě cestou Audi. A Mercedes? Ten se po ní vydal předem a dokonce s C63 AMG končí, protože ho zmrvil tak, že ho nikdo nekupuje.

Inklinace k Alfě tedy není jen projevem odporu k současným trendům a jakési politické vyjádření, má i velmi racionální technický základ. Zejména Giulia QV vedle zmíněných strojů zraje jako víno z Lombardie. Jsme přesvědčeni, že nejsme zdaleka jediní, kdo takto smýšlí, a automobilkám nabízejícím stroje pro nadšence se respekt k potřebám klientů musí vyplatit - tady vyhraje ten, kdo nepodlehne, popř. podlehne co možná nejéně.

Vrcholná Giulia je ostatně skutečně jako motýl nebo včela, podle Alfy váží 1 660 kg. Automobilce to moc nevěříme, realita bude o něco horší, ale považte - nějakých 1 700 kg. A 520 koní navrch. Pořád, bez špetky elektrifikace. Audi RS5 má vedle toho 510 stabilních koní na 2 370 kg, kterým věříme asi tak jako oněm 1 660. Je to 700 kilo rozdíl, sedm metráků! A 10 koní navíc. Až tomuhle autu dojdou baterky, Alfa morálně z roku 2015 ho sfoukne jako svíčku, však si počkejte na letošní F1, až budou autům na rovinkách doházet baterky a jiným ne. To bude to samé. Rozdíl je jen v tom, že Alfě nikdy nedojdou, žádné nemá.

Kolega, který kdysi tohle auto testoval (a video níže je z toho), byl od unešen jeho mechanickým fungováním (krom manuálního řazení, které už ale stejně není v nabídce), vůz trápily v zásadě „jen” elektronické šotky. To je ale skoro dekádu zpět, snad to Alfa od té doby vychytala... Po faceliftu vypadá pořád šik a na všechno ostatní snad bude stačit Mastercard. A když jsme u peněz, Giulia je podobně „levná” jako jinak atraktivní. Verze QV s koncem výroby stála 2,35 milionu Kč s většinou věcí, které můžete potřebovat. Konkurence je o statisíce výš a připlácet musíte víc.

Parafrází parafráze Marka Vašuta: Já miluji tě, já chci tě, já chci jezdit s tebou... Snad tušíte, kde začíná humor, ale jinak to myslíme vážně. Giulia nebyla nikdy tak atraktivní jako dnes - je hezká, snad doladěná (informace od dlouholetých majitelů jsou vesměs pozitivní), nesmyslů prostá a relativně dostupná. Pokud někdy byl čas to udělat, je to teď. My už šetříme, na dieselový základ stačí 1 229 000 Kč...

Zdroje: Autoforum.cz, Alfa Romeo

Petr Miler