Autoforum

/

Foto: Hyundai

Je jedno, jestli zvolíte jeho druhou nebo třetí generaci, v obou případech se jedná o překvapivě spolehlivý vůz. Jen pozor na klimatizaci, která může pocit z dobré koupě snadno pokazit.

Model i10 je už nějaký ten pátek nejen nejlevnějším moderním Hyundai, je i nejlevnějším novým autem na českém trhu. Pro řadu lidí je nicméně i 275 tisíc korun suma, kterou si nemohou dovolit zaplatit. Zvláště s ohledem na to, co za ni dostávají. Nemáme tu zrovna univerzální rodinný vůz schopný pojmout pomalu všechny obyvatele menšího paneláku, o jehož pohon se starají stovky koní. Řeč je o 3 670 milimetrů malém hatchbacku, který sice zvládne odvézt čtveřici dospělých, ovšem dvojice vzadu nejspíše po pár kilometrech vystoupí a nechá si do cíle dovézt jen své tašky. A ani těch se do 252litrového zavazadelníku mnoho nevejde.

Pro řadu lidí je tedy řešením místo showroomu s novými vozy autobazar. Tam mohou volit již ze tří generací, z nichž ta první přišla na trh v roce 2007. Po šesti letech dorazil nástupce, jehož životní cyklus byl stejný jako u originálu. Hyundai s každou další generací navyšovalo délku i vnitřní prostor, i10 však nikdy nepřekročilo meze své třídy. To ostatně platí také v případě pohonných jednotek, přes 1,25litrový objem se žádná z nich nedostala. A protože zrovna nejobjemnější jednotka má atmosférické plnění, výkonový vrchol představuje přeplňovaný litrový tříválec.

Ani u agregátu, který ve své současné vrcholné formě produkuje 100 koní, ovšem nelze očekávat, že poháněná přední kola budou trhat asfalt. Spíše než na dynamiku se jakýkoli motor soustředí na to, aby posádku zvládl dopravit do cíle při minimálních nákladech. Ocenit je třeba fakt, že Korejci v technických parametrech až tak moc nepřehání. Pod 5 litrů na sto kilometrů se tak dostanete i bez snažení, což zejména v této chvíli, kdy ceny pohonných hmot znovu lezou přes 40 korun za litr, jistě oceníte.

My se dnes budeme soustředit převážně na druhou generaci, kterou lze pořídit od nějakých 60 tisíc korun. Je sice pravdou, že v té chvíli nízký výkon doplní vysoký nájezd, toho se ovšem nemusíte nutně obávat. Pokud totiž nějaký Korejec dokáže ohromit spolehlivostí, pak je to i10. Víceméně jediné zmiňované problémy souvisí s brzdami, kdy u těch zadních mají destičky tendenci lepit se ke kotoučům. V případě těch předních je pro změnu jediným nešvarem slabá životnost kotoučů.

Protože místy zaznívá kritika i na prokluzující spojku, rozhodně byste měli trvat na testovací jízdě, zvláště pokud místo autobazarů vsadíte na soukromé inzeráty. Co pak rozhodně vyzkoušejte, to je klimatizace. Pokud totiž původní majitel zanedbával její údržbu, můžete po opravě koukat na ještě vyšší účet, než jaký vám vystavil prodávající. Důvodem je ekologičtější náplň než u konkurence, která je ovšem pochopitelně také dražší. A navíc bývá složitěji k dostání.

Další kontrola spočívá pouze v prověření stavu karoserie, kol a čalounění, na nichž mohl zanechat stopy původní majitel. Totéž pak ostatně platí o nástupci, který dorazil na trh před čtyřmi lety. V jeho případě pak ostatně nic jiného ani nemusíte prověřovat, což nevyhnutelně překvapí. Do kapsy ale logicky musíte sáhnout hlouběji než v případě předchůdce. Pod 200 tisíc korun se ale dostat zvládnete.

Dodat lze už jen pár slov našich německých kolegů, kteří proklepli druhou generaci i10, konkrétně pak exemplář poprvé zaregistrovaný v červnu 2017. Jeho majitel s hatchbackem osazeným litrovou jednotkou najel jen 79 500 km, a o při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km. Výbava vozu není malá, technický stav pak špičkový. Při ceně 8 300 Eur (cca 203 tisíc korun) tu ovšem nemáme zrovna láci, možná proto raději štěstí zkuste s levnějšími kousky.

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec