Autoforum

/

Foto: Dacia

Tohle auto jde koupit velmi levně, a tak svádí k pořízení bez hlubšího rozmyslu. Jenže ten se může rychle nevyplatit, jak ukazují detailní data z německých technických kontrol, opravdu dobrou volbou je jen jedna z tří dosavadních generací.

V loňském roce se Dacii povedlo přepsat historii, vůbec poprvé totiž některý z jejích modelů stal nejprodávanějším autem kontinentu. Sandero se králem Evropy stalo hlavně díky přijatelné ceně, za kterou toho dostáváte opravdu hodně. Ostatně dokázat si to můžeme pohledem do tuzemského ceníku, který startuje na částce 335 900 Kč. Standardem jsou přitom v tu chvíli 15palcová ocelová kola, airbagy, zadní parkovací senzory, tempomat či autorádio. Pokud pak rozpočet navýšíte o 10 tisíc korun, máte k dispozici i klimatizaci.

Jistě, není tu nic, z čeho by člověk mohl výskat, což ostatně platí také v případě tříválcové jednotky pod kapotou, která produkuje 90 koní. Na druhou stranu ovšem k životu víc nepotřebujete. A pokud vážně nemáte vyšší rozpočet a toužíte po novém voze, se kterým chcete i zvládnout odvést celou rodinu na chatu, na hory či ve finále k moři, vlastně nemáte jinou možnost. Nebude tedy překvapením, když Sandero zválcuje evropské statistiky i letos, ostatně také u nás mu mezi malými vozy patří druhá příčka po Škodě Fabia.

Nová auta však pro tuto chvíli necháme stranou, soustředit se budeme na ojetiny. I třetí generace hatchbacku je totiž aktuálně již pět let stará, o jejích předchůdcích z let 2008 a 2012 ani nemluvě. V bazarech je přitom Sandero k mání za úplně jiné peníze, na originál vám snadno postačí i něco málo přes 20 tisíc korun. Otázkou je, zda však o první generaci vůbec přemýšlet, neboť kvalita tehdy opravdu nestála na vrcholu priorit. Stejně jako anti-korozní ochrana, načež s „oranžovým morem“ musíte počítat na 100 procent.

Technici německého TÜV mimo to varují před problémy s řízením, hluboce podprůměrné je pak i hodnocení tlumičů a pružin. Výfuk pak dost možná drží pohromadě už jen síla vůle, zatímco v motorovém prostoru dochází více než často na únik oleje. Chválena nejsou ani světla, zatímco u brzd míří kritika jak na horší životnost, tak velmi slabý účinek. Když si pak ještě uvědomíme, jak zastarale původní Sandero vypadá, nelze jinak než se přesunou k novějším kouskům.

Nicméně ani druhá generace není tím, po čem by člověk měl vyloženě toužit. Za zhruba 50 až 80 tisíc korun totiž dostáváte hlavně problémy s nápravami. Dále lze zopakovat vše výše zmíněné, jakkoli třeba výfuk již má Sandero II kvalitnější. Dacia jej navíc začala již standardně osazovat jak posilovačem řízení, tak i ESP, což vylepšilo ovladatelnost. Stejně jako u originálu dorazil i motor uzpůsobený ke spalovaní LPG, nová jedna-dvojka ovšem profitovala z 16ventilové techniky.

Jak ovšem potvrzují i kolegové z Auto Bildu, tou jedinou generací, po které byste se měli opravdu ptát, je ta stávající třetí. Pokud jí totiž původní majitelé věnovali řádnou péči, pak na korozi u ní nenarazíte. V rámci řízení jsou problémem pouze čepy, pod kapotou pak sice může i nadále docházet na únik oleje, ovšem v mnohem menší míře a méně častěji. Dacia by se pak měla více podívat i na světla, na druhou stranu tu ovšem máme poměrně levný servis.

Protože ceny moderního Sandera, které již využívá platformu CMF a je tak modernější i prostornější, startují pod 200 tisíci korunami, rozhodně zkontrolujte, zda vám vyhlédnutý kousek byl na svolávacích akcích - hlavně pak na té, která se týká nenadálého otevření kapoty, a to i za jízdy. Kvůli vadným hadičkám palivového systému pak byla zmiňována i hrozba požáru. To je ale vše, i proto již Sandero nenajdeme na úplném chvostu anket zaměřených na spolehlivost - tam jsou teď Škody a Tesly.

U té druhé a první je ovšem třeba počítat s velkým množstvím problémů, které nevyvažuje ani velmi nízká cena. Foto: Dacia

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec