Autoforum

/

Foto: Audi

Tohle není auto, které by se běžně podrobovalo podobným zkouškám, o to zajímavější ale jeho dlouhodobý test na 100 tisíc kilometrů je. Dává důvody sportovní kombík se 450 koňmi milovat i nenávidět.

Audi RS4 je automobilovou legendou svého druhu. První generaci Němci představili v roce 1999, přičemž původně počítali pouze s kombíkem poháněným 2,7litrovým přeplňovaným šestiválcem. U nástupce již nabídku rozšířili také o sedan a kabriolet, snad ještě podstatnější změna se však odehrála pod kapotou. Vůz totiž začal používat 4,2litrový atmosférický osmiválec, který si našel cestu i do motorového prostoru Audi R8. Značka navíc při jeho vývoji využila zkušeností z Le Mans, i proto agregát ověnčila řada cen.

Stejná pohonná jednotka autu zůstala také v případě třetí generace, i když znovu roztáčela jen čtyři kola kombíku, ke kterému se přidalo kupé RS5 a od něj odvozený kabriolet, ale ty už můžeme považovat za samostatné modely. Nejpraktičtější karosářskou verzi pak značka upřednostnila i u současného provedení, které je ve výrobě od roku 2017. Audi se však kvůli politickému tlaku na co nejnižší papírovou spotřebu resp. emise CO2 rozhodlo vrátit ke kořenům. Pohon tedy dostal na starosti přeplňovaný šestiválec, tentokrát o 2,9litrovém objemu. Ten výkonem 450 koní dorovnal atmosférickou jednotku, točivým momentem 600 Nm ji ovšem překonává.

Právě čtvrtou iteraci RS4 postavenou na základech Audi A4 generaci B9 měl německý Auto Bild zapůjčenou na dlouhodobý test na 100 tisíc km, po jehož skončení došlo na obvyklou demontáž do posledního šroubku. O kombíku si tak můžeme udělat opravdu ucelený obrázek. A jak se zdá, je to přesně takový, na který dokážete koukat celý den, navíc s blaženým úsměvem na tváři. I když je třeba dodat, že v každém trsu sladkých hroznů se najde pár takových, které jsou více než trpké. V případě RS4 jde o cenu, propad hodnoty a spotřebu.

Kombík čtyř kruhů totiž s prakticky všemi příplatky stál přede dvěma roky nemalých 112 980 Eur (cca 2 738 900 Kč). Dnes by byl ještě citelně dražší, však této částce se blíží už základní varianta s pár prvky navíc (od od 2 393 900 Kč), navzdory tomu ale auto docela rychle ztrácí na ceně. Koupit dnes pár let starou RS4 se slušnou výbavou za polovinu ceny nového vozu není větší problém, najeté bude mít jen desítky tisíc kilometrů. Špatná zpráva pro první, lepší pro druhé majitele. Nadité kapsy ale nakonec musí mít všichni.

Provozní náklady totiž nejsou nízké, už spotřeba vozu se během testu pohybovala mezi 12 a 13 litry na sto kilometrů. A to je mírná jízda - jakmile sešlápnete plynový pedál, apetit stoupá ke 20 l/100 km, při opravdu ostré jízdě ke 30 l/100 km. Jen za palivo tak kolegové dali zhruba půl milionu korun. Přitom měli štěstí, že vůz do testu zařadili v září 2020 a mohli tedy po většinu času tankovat za covidové a předválečné - tedy nízké - ceny pohonných hmot.

Výše zmíněné lze ale jen stěží považovat za konstrukční vadu, něco takového ostatně v případě RS4 prakticky neexistuje. Výtek se minimum - po rozmontování se sice ukázalo, že hřídel nebyla plně utěsněna a technici narazili i na pár drobnějších kosmetických záležitostí, nikdy však nešlo o nic vážného. Nad tím Němci žasli poprvé, neboť více „vyšponovaná” technika obvykle nebývá až tak odolná. Podobné dojmy se vážou rovněž k interiéru, kde se pouze četné střídání stráží za volantem postaralo o lehčí ošoupání bočnic sedadel čalouněných kůží.

Pozastavit se pak můžeme stejně jako kolegové nad delší brzdnou dráhou na sklonku testu, zvláště když kombík byl osazen karbon-keramickými brzdami (pouze vpředu) za příplatek 146 tisíc korun. Ty ovšem neselhaly, Auto Bildu se jen nechtělo na posledních pár kilometrů nahrazovat 20palcové pneumatiky Pirelli P Zero novými kousky. Vy ovšem v případě zájmu o vůz s jejich pravidelnou koupí počítat musíte, což pochopitelně zmiňované nemalé provozní náklady žene ještě výše.

Dále však již můžeme zmínit už jen chválu mířící nejen k jízdní dynamice a jízdním vlastnostem vůbec, ale také k řemeslné kvalitě. Kupříkladu koberečky v zavazadlovém prostoru mají delší chlup, než jaký najdete v kabinách mnoha jiných aut. Přesto však nedoznaly jediné úhony, i když kolegové soustavně nakládali a vykládali fotografické nádobíčko. Z toho důvodu pak ostatně byla často obsazená nejen přední, ale rovněž zadní sedadla.

Kombi tedy odjíždí z testu se známkou 1-, zvýšenému zájmu o něj bychom se tak opravdu nedivili. Jen je zkrátka třeba počítat s tím, že za každou radost se platí. Zatímco v servisech necháte za dva roky klidně jen pár desítek tisíc korun za běžné prohlídky, onen propad hodnoty a náklady na benzin vás při vyšším nájezdu snadno vyjdou na padesátinásobek. Tedy pokud sáhnete po novém voze. Není divu, že nad tím kolegové žasli podruhé.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec