Autoforum

/

Foto: Dacia

Rumunské SUV láká svou nízkou cenou už jako nové a u ojetin to platí ještě víc. Je ale moudré těmto svodům podlehnout? Podle německých kolegů to platí jen ve velmi omezeném spektru případů.

Úspěchu Dacie se lze divit jen stěží. Rumunská automobilka po převzetí Renaultem začala na trh posílat ne zcela odpudivé vozy s přijatelnou technikou za mimořádně nízké ceny. Platí to i SUV Duster, které se světu vůbec poprvé představilo v prosinci 2009. Prodej odstartoval o pár měsíců později, přičemž již v prvním roce značka vyexpedovala jen v Evropě 57 438 exemplářů. V roce 2016 již měla na kontě 134 001 prodaných vozů, v roce 2019 pak šlo dokonce o 220 167 kusů. Úspěch Dusteru při těchto číslech nelze dost dobře zpochybňovat.

S ohledem na tak vysoké registrace po celou uplynulou dekádu je pochopitelné, že Duster není nováčkem ani na trhu s ojetinami. Na tom nízké ceny klesají na úroveň, kdy vám na pořízení postačí pár platů často aniž byste museli ušetřit každou vydělanou korunu. Právě naopak můžete svému kontu pouštět pravidelně žilou a stejně vám na rumunské SUV zbude dostatek peněz. Tedy alespoň na jeho pořízení, s provozem už to může být horší. A ve spotřebě paliva problém skutečně není.

Dacia se totiž ve studiích zaměřených na spolehlivost pravidelně umisťuje na úplném chvostu. Spolehlivost se přitom výrazně zhoršuje hlavně u více než tříletých aut, jakkoliv dle kolegů z Auto Bildu existují verze, se kterými není spojeno tolik trápení. Ty však na druhou stranu nejsou až tak levné.

Němci tedy dávají dvě rady, jak se vyhnout potížím. Buď myšlenku ojetiny opustit zcela a zamířit raději pro zcela nové auto, u nějž případné komplikace řeší záruka. Popřípadě jít jen po mladých ojetinách s platnou tovární garancí. Ostatně loni jsme probírali případ prvního majitele, který si vůz nechal déle a nakonec ho porouchaný prodal za pár desítek tisíc.

Pokud si ovšem nic z výše zmíněného nemůžete dovolit, je tu druhá rada - sáhnout po dieselovém provedení s pohonem všech kol, se kterým není tolik problémů. V té chvíli navíc máte totiž k dispozici světlou výšku 205 milimetrů a přední 30stupňový a zadní 36stupňový nájezdový úhel, což jsou hodnoty, na které jen stěží dosahují i mnohem dražší vozy. Jakmile tedy Duster budete posílat dále, budete moci díky těmto prvkům žádat více peněz. Byť ale samozřejmě jich musíte také více zaplatit.

Co se ovšem začíná stále více jevit jako finanční past, to je Duster osazený 1,2litrovým přeplňovaným benzinovým motorem a pohonem předních kol. A právě ten Němci vyzkoušeli. Čtyřválec má ostatně reputaci značně nespolehlivého motoru, u nějž často dochází k únikům oleje. A takové rozvody u něj přichází na řadu o třetinu rychleji než u konkurence. Kolegové si kromě toho u exempláře z roku 2016 povšimli také podivných zvuků jdoucích z motorového prostoru, které nesignalizovaly excelentní kondici.

Auto Bild mimo to dodává, že už po 85 tisících najetých kilometrech je na konci životnosti uchycení hřídele, hned na úvod tak lze počítat s nepříliš lacinou opravou. Kromě toho majitel tohoto konkrétního kusu nebyl příliš ohleduplný, což se projevilo nejen bezpočtem škrábanců, ale také motorovým prostorem zacákaným od oleje a kompletně zrezlým výfukem.

Zmínit je třeba dále nepříliš pohodlná sedadla s horším vedením a kratšími sedáky, která nejsou ideálem na dlouhé cesty. Navigace pak působí zastarale, zatímco z poměru bezpečnostního je absence hlavových airbagů stěžejním zaváháním. Rozhodně tedy nejde o vůz hodný investice 8 680 Eur (asi 224 tisíc Kč), které za něj jeho první majitel požaduje. Koupit nové auto s ne zase o tolik vyšší cenou prostě vyjde ve výsledku levněji, v případě dieselové čtyřkolky platí to samé.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec