Autoforum

/

Foto: Porsche

Bohužel pro Porsche se znovu ukazuje, že nejvhodnějším pohonem pro SUV jsou dieselové motory, které lze navíc i po letech snáze udržet při životě. Německá značka s nimi ovšem v reakci na Dieselgate skončila a dnes už je nenabízí vůbec.

První generace Porsche Cayenne s interním označením 9PA přišla na svět v roce 2002. Pro automobilku ze Zuffenhausenu šlo o vůbec první SUV a zároveň první osmiválcový model od ukončení výroby kupé 928. Reakce odborné i laické veřejnosti ovšem byly velmi smíšené, neboť značku měl před dvaadvaceti lety každý spojenou s nízkými sporťáky, jejichž praktičnost spočívala maximálně v tom, že jste dozadu usadili děti či daný prostor využili k převozu dětí. Jinak šlo ovšem primárně o auta, která měla potěšit pravověrné řidiče, zejména pak během jejich víkendových výletů.

Cayenne byl míněn jako vůz, který ono čekání vyplní. Zároveň nicméně musel být také pravověrným Porsche. Automobilka se proto v nemalé míře věnovala podvozku, stejně jako skladbě pohonných jednotek. A protože v té době ještě nemusela brát takový ohled na úřady, ale mohla se řídit primárně touhami zákazníků, nenastěhoval se pod kapotu jen zmíněný benzinový osmiválec, nýbrž také třílitrový šestiválcový diesel. Automobilka nicméně s tímto agregátem přišla až v únoru 2009, tedy třináct měsíců předtím, než v Ženevě ukázala Cayenne druhé generace.

Diesel u verze 92A nejenže přežil, ale zároveň se dočkal i osmiválcového sourozence. Vše se nicméně změnilo s provalením se kauzy Dieselgate, kdy na koncern Volkswagen prasklo, že jeho motory TDI nejsou až tak čisté, jak se uvádělo. Tento typ pohonné jednotky tedy pod kapotou Cayenne skončil, přičemž Porsche se začalo ve větší míře věnovat hybridní technologii. S tou ostatně značka koketovala již v rámci druhé generace, přičemž v roce 2014 dokonce představila vůbec první plug-in hybridní luxusní SUV na světě.

My nicméně dnes setrváme u první generace a dieselové jednotky. Právě toto provedení totiž otestovali kolegové z Auto Bildu. A byli velmi příjemně překvapeni, neboť jednotka s 240 koňmi výkonu a 550 Nm točivého momentu dokáže okouzlit i po patnácti letech, a to přesto, že s ní není spojen tak okouzlující zvukový projev. Největším kladem je pochopitelně spotřeba, která se pohybuje mezi 9 a 13 litry na 100 kilometrů. To je na první pohled šílená hodnota, nicméně nesmíme zapomínat na skutečnost, že Cayenne TDI váží 2 315 kg a je to opravdu velké luxusní SUV - benziny jezdí snadno za dvojnásobek.

Je tedy možné počítat také s obrovským dojezdem, a to díky 100litrové palivové nádrži. V tomto ohledu lze tedy konstatovat, že nejpraktičtější Cayenne tu již byl, z politických důvodů ale musel zmizet. Jen zajímavou spotřebou se však dieselová verze nechlubí, na kontě má i 8,3sekundové zrychlení a maximálku 214 km/h. Je tak pomalu stejně rychlá jako základní benzinová verze osazená 3,6litrovým šestiválcem. U ní je ale nutné počítat se zhruba 15litrovým průměrem.

Provozní náklady jsou nicméně jedna věc, ty servisní pak druhá. A zrovna v tomto ohledu Cayenne z podstaty neexceluje. Diesel pomáhá, je spolehlivější, i u něj je ale třeba si dát pozor na únik oleje i chladicí kapaliny. Vůbec se přitom nerozpakujte ke kontrole přizvat i servisního technika, neboť zmíněných 15 let je velmi dlouhá doba. Velká část aut tak již není udržována při životě v autorizovaných servisech, nýbrž v poloprofesionálních či amatérských dílnách. Tedy pokud vůbec.

Mnohá auta na trhu jsou tak prolezlá problémy, které sice neohrozily jejich provozuschopnost, ovšem dosavadní vlastníci se jim s ohledem na vysoké ceny náhradních dílů nechtěli věnovat. I když je tedy Cayenne obecně vnímán jako velmi spolehlivé auto, posledních pár let se na jeho kondici nepodepsalo zrovna nejlépe. Není tak divu, že velké množství exemplářů s dieselem je nabízeno již od pouhých 200 tisíc korun, a to i s nižším nájezdem. Přesto je to zajímavý tip - pokud dnes nějaký starší a relativně levný Cayenne dává smysl, je to diesel.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec