Autoforum

/

Foto: Mobile.de

Koupě ojetého taxíku vypadá jako jasná ekonomická sebevražda, neboť jde o velmi intenzivně používaná auta nespočtem lidí. Současně je ale třeba říci, že jde o velmi levné nabídky. Mohou se tedy vyplatit?

Za Mercedesy, zvláště za větší modely, které bez problémů poberou celou rodinu včetně poloviny bytu, se platí vysoké sumy. I proto třeba taková třída E startuje na 1 340 922 korunách. Pokud se namísto stávající generace W213 spokojíte s předchozím provedení W212, můžete snadno uspořit i 1,1 milionu korun. A když půjdete ještě dále ke generaci W211, postačí vám naprostý pakatel. Je ale jasné, že podstatně nižší ceny nepřichází jen tak.

O čem zde mluvíme, jsou vysloužilé taxíky, na které si posvítili kolegové z německého Auto Bildu. Zdánlivě ani nemuseli, jsou to od pohledu opotřebované vozy s omezenou životní perspektivou, ale když jde o Éčkový Mercedes klidně za pár desítek tisíc? Tomu už se může vyplatit podívat se na zoubek.

Právě třída E je totiž mezi německými taxikáři nadmíru oblíbená, před dvaceti lety doslova dominovala tamnímu trhu. Třícípou hvězdu měly na přídi hned tři ze čtyř taxíků. Od té doby se sice poměry změnily, ovšem i tak má Mercedes na trhu většinový podíl. Vlastně proto nikoho nepřekvapuje, že značka pravidelně představuje speciální edice určené pouze pro taxikáře. A dosud pokaždé u toho byly také úsporné dieselové motory.

Takových ojetin je tak na prodej nespočet, přičemž na Mobile.de jejich ceny startují na stovkách Eur, na předchozí generaci Éčka si ale musíte připravit zhruba 4 500 Eur (cca 120 tisíc korun). Ani to není zrovna enormní suma, ovšem počítat v tu chvíli musíte s exempláři ze začátku výroby generace W212 (produkce začala v roce 2010). A co více, jistotou jsou velké nebo ještě větší kosmetické nedostatky. Auta mají na různých místech odřenou karoserii, potrhané čalounění, zatímco středovou konzoli „zdobí“ otvory po dodatečných a poté demontovaných taxametrech.

U novějších kousků ze závěru výroby předchozí generace je již stav lepší, s vysokým nájezdem však je nutno počítat nadále. Ostatně dle statistik němečtí taxikáři najezdí v průměru 71 tisíc kilometrů ročně. Nelze se tedy vlastně divit skutečnosti, že provedení E200 z roku 2015 na fotkách níže, které je k mání za 8 990 Eur (necelých 240 tisíc Kč), má na kontě 300 tisíc km. A starší E200 z roku 2009, tedy konce výroby předchozí generace W211, najelo dokonce více než dvojnásobek. Zato ovšem stojí jen 1 590 Eur (42 tisíc Kč).

Při pohledu právě na vozy generace W211 je evidentní, že uvedení vozu do vizuálně přijatelného stavu bude náročné, o Mercedesech se ale nezmiňujeme náhodou. Dle německých kolegů totiž v jejich případě nemusíte obávat velkých mechanických problémů, neboť i po 600 tisících km mohou mít před sebou jistou perspektivu. Doporučují ale nakupovat přímo v Německu za tamní přiměřené ceny. Takto levné třídy E jsou totiž často nakupovány překupníky z východní Evropy, kteří po kosmetických retuších stočí tachometr a zvednou ceny a z potenciálně výhodné koupě udělají spíše možnou noční můru.

Dalším ojetým taxi je podle zkušeností Němců lepší se vyhnout, alternativou k třícípé hvězdě jsou prý jen Toyoty, konkrétně pak hybridní Prius, který patří mezi novodobé oblíbence německých taxikářů. Populárními se staly i Dacie nebo Citroëny, ty však dle kolegů nezvládají vyšší nájezdy bez ztráty květinky. Stejně tak je lepší se vyvarovat i taxíků od značen koncernu Volkswagenu, pokud mají najeto více než 300 tisíc kilometrů. Ani ty tak vysoké nájezdy nezvládají tak dobře, jako Mercedesy a Toyoty.

Zdá se tedy, že pokud chcete pořídit vysloužilý taxík, který je kvůli vysokému nájezdu k mání velmi levně i přes prestižní znak na kapotě, nemáte jinou možnost, než sáhnout po třícípé hvězdě. A pokud si vystačíte se skromnějším autem, Prius je též schůdnou cestou. V Německu je výběr dostatečný a pokud vám nevoní tradiční krémová barva, jsou k mání i černě lakované exempláře. Spoustu z nich navíc tvoří v případě Mercedesů kombíky, jejich koupě tak nakonec skutečně nemusí být až tak hloupý nápad, spousta obezřetnosti je ale v tomto případě samozřejmě na místě.

Novější generace W212 z roku 2015 s 300 tisíci km je na tom o poznání lépe, přijde však na takřka šestkrát tolik. Foto: Mobile.de

Zdroje: Auto Bild, Mobile.de poprvé a podruhé

Petr Prokopec