Autoforum

/

Foto: Bundesamt für Strassen, CC0 Public Domain

Opuštěné či nedokončené dálnice, jejichž části byly později srovnány se zemí, to už jsme tu měli. Ale aby někdo vzal fungující dálnici a předělal ji na okresku, která bude na stejném místě fungovat dál? O tom jsme vážně ještě neslyšeli. Ve Švýcarsku je ale zjevně možné i to.

V letošním roce má být v Česku otevřeno celkem 42,6 kilometru nových dálnic. Často se jedná o malé úseky navazující na stávající tepny, takže se může se stát, že vám změny nepřijdou tak významné, v rámci asi 1 500 kilometrů českých dálnic celkem to ale není malá porce. Obecně ovšem platí, že dálnic máme málo a mezi řadou velkých měst neexistují smysluplné rychlé spojnice, pokud si nechcete udělat okružní jízdu republikou. Z Českých Budějovic nedojedete jen po dálnici nikam krom Tábora, z Plzně nedojedete po dálnici nikam krom Prahy a hranic s Německem, velmi nepřesvědčivě jsou na tom i Pardubice a Hradec Králové... A nakonec i cestou z Prahy do Ostravy musíte zajet pomalu k Baltu.

Švýcarsko je na tom o poznání lépe, když má na asi polovičním území o desítky procent delší dálniční síť, relativně je tedy víc než dvakrát hustší. Přesto nemáme pocit, že by byla až tak luxusní, že by ji část bylo možné rušit. Přesně na to ale dojde, neboť země jde proti proudu a z povrchu zemského hodlá vymazat dálnici A50. Místo ní vznikne na stejném místě běžná dvouproudá silnice, jen s trochou nadsázky okreska vyšší třídy.

Dálnice A50 byla původně postavena v 70. letech minulého století jako součást větší dopravní tepny mezi Winterthurem a Basilejí. Jenže na další úseky se nepovedlo sehnat dostačující finance, a proto celý projekt skončil u ledu. V 90. letech se navíc většina dopravy odklonila na nové dálnice A1 a A3, pročež byl strategický význam A50 dále omezen. Přesto po ní jezdí zhruba 14 tisíc aut za den, což nám nepřijde zase tak málo, Švýcaři to ale vidí jako nedostačující počet, a tak A50 označili za zbytečnou.

Kantonální rada Curychu proto 29. června rozhodla čtyřproudá komunikace bude předělána na dvouproudou, pročež zde logicky klesne maximální povolená rychlost na 80 km/h. Na kruhovém objezdu, kde se A50 napojuje, ovšem zároveň s tím vznikne „minidálnice“, která má pomoci ulehčit severojižní ose, kde provoz dosahuje 28 tisíc aut denně. I tak lze ale počítat s uvolněním zastavěné plochy, kterou má kanton využít jako kompenzaci za zemědělskou využívanou jinde.

Budoucí využití je samozřejmě otázkou, ostatně otázkou je samotná demontáž. Než totiž vozovky či mosty mohou být oficiálně vyřazeny z provozu, je třeba kontrola veškerého okolí kvůli kontaminaci a stejně tak i zajištění zeminy. I proto třeba asfalt či dokonce svodidla mohou zůstat na místě dlouhé roky.

Nejen proto nám přijde celá akce poněkud rozmarným krokem bohaté země. Jednou postavená dálnice „chleba nežere”, její údržba nemůže být diametrálně odlišně drahá ve srovnání se solidní dvouproudovkou, a je to rychlejší i bezpečnější typ silnice. Proto také všichni dálnice staví a jsou rádi, že je mají, i když po nich nejezdí milion aut za den. Švýcaři to vidí jinak, ti ale vidí jinak spoustu věcí...

Zdroj: Neue Zürcher Zeitung

Petr Prokopec