Autoforum

/

Foto: Volvo

Dobře vypadá, nemá problémy se spolehlivostí a i když jde maximálně o pět šest let staré auto, v bazarech jej koupíte snadno i za méně než třetinu ceny nového v úplném základu dokonce i v lepších specifikacích. S pro něj ideálními diesely nové Volvo S90 už nepořídíte.

Druhá generace Volva S80, která byla odhalena v roce 2006, zaujala zejména motorovým prostorem. Tak jako v případě SUV XC90 si totiž zákazníci mohli dopřát i 4,4litrový osmiválec B8444S vyvinutý a postavený Yamahou. Tato pohonná jednotka u švédských vozů produkovala 315 koní, což opravdu nebylo málo. Skutečný potenciál nicméně ukázala až ve chvíli, kdy ji britský malosériový výrobce Noble namontoval pod kapotu modelu M600, kde byla naladěna na 650 koní.

Švédové nicméně s tímto motorem definitivně skončili v roce 2010, přičemž následně začali až příliš tlačit na strunu downsizingu. To se pochopitelně dotklo i modelu S80, který v nabídce vydržel až do roku 2016, v posledních letech ale i přes přehršel faceliftů a dalších modernizací neměl čím zaujmout. Hlavně německá konkurence totiž nabízela i něco více než maximálně dvoulitrové čtyřválce. Své motory navíc vsadila do pohlednějších i luxusnějších vozů.

Odpověď Volva na klesající prodeje i reputaci přišla v již zmíněném roce 2016, kdy se ukázal zcela nový sedan S90. Ten již stavěl na novém designu, za kterým stál Thomas Ingenlath, bývalý designér Škody a současný šéf divize Polestar. Uvnitř pak rozhodně došlo k posunu do vyšších sfér, což mimo jiné symbolizoval obrovský tablet na středové konzoli a křišťál zasazený do voliče automatické převodovky. Pod kapotou pak sice nedošlo k dramatické změně, pár slušných motorů ale v nabídce zůstalo.

Prodeje zamířily nahoru, na úroveň Audi A6, BMW řady 5 či Mercedesu třídy E se ale Volvo S90 nedostalo. Mimo jiné za tím stála poměrně sebevědomá cena, která přeci jen už i na mnoho fanoušků značky byla přílišným soustem. Zvláště v případě vrcholné motorizace T8, jenž párovala dvoulitrový čtyřválec s elektromotorem. Výsledkem bylo 407 koní, díky kterým se 2,1tunový vůz dostal na stovku za 5,1 sekundy.

Naši kolegové z Německa právě takové provedení otestovali, přičemž žádný stěžejní technický zádrhel nezmiňují. Uvádí nicméně jeho aktuální cenu, která po najetí 17 918 kilometrů klesla z původních více než 75 tisíc Eur (cca 1 827 000 Kč) na 48 750 Eur (1 187 000 Kč). To pochopitelně z tohoto modelu nedělá levné auto, vzhledem k minimálnímu nájezdu je ale propad hodnoty obrovský. A je to jen ochutnávka toho, kam se lze s cenou dostat, pokud nebudete bazírovat na vrcholné pohonné jednotce a nízkém nájezdu.

V takovém případě vám postačí klidně okolo 400 tisíc korun, což je vzhledem k cenám nových S90 (od 1 464 900 Kč) a stáří vozu maximálně 5 let opravdu nízká suma. Volit navíc můžete i z pro tento vůz lepších, dieselových motorů, které vám už dnes Volvo jako nové neprodá. Jako ideál v poměru výkonu a ceny se jeví zachovalé verze D4 s dvoulitrovým nafťákem o 190 koních, které s přijatelným nájezdem okolo 125 tisíc km pořád můžete mít cca od 450 tisíc korun s rokem výroby 2017.

Po stránce spolehlivosti má přitom tento vůz dobrou reputaci podle německého TÜV i podle dat britského magazínu What Car?. Ten mu mezi luxusními vozy přidělil dokonce druhou příčku s 93procentním hodnocením. Pochopitelně to ale neznamená, že byste mohli sáhnout po kterémkoli kousku bez přemýšlení, tak to nikdy není u žádného ojetého auta.

Problémy se týkají hlavně dieselových verzí vyrobených před dubnem 2018, u kterých může dojít na vznik požáru. Značka proto přistoupila ke svolání 70 tisíc aut. Další svolávací akce, jenž se pro změnu týká aut vyrobených před listopadem 2018, je spojena s problematickým modulem VCM zajišťujícím konektivitu. A aby toho nebylo málo, vozy vyrobené mezi lednem 2019 a lednem 2020 mají problémy s autonomními brzdami, za čímž stojí špatné nastavení senzoru. Opomenout pak ještě nesmíme potíže spojené s bezpečnostními pásy (auta z roku 2016) a kolejnicemi sedadel.

Dobrou zprávou nicméně je, že prakticky polovinu všech potíží lze u kteréhokoli dealera Volva vyřešit během jednoho dne. Všechny zkoumané vozy navíc i přes závady zůstaly provozuschopnými, u těch nejvíce postižených pak výše účtů ze servisu nikdy nepřesáhla částku 15 tisíc korun. Jejich majitelé nicméně museli počítat s tím, že zhruba na týden si zajistí jinou dopravu, tedy pokud jim vůz nenabídl přímo servis.

Závěrem už jen zmíníme klasiku, tedy kontrolu karoserie, litých kol a interiéru. Volvo S90 totiž zaujalo jak správce firemních flotil, tak rodiny. To ovšem znamená, že se buď až příliš často pohybovalo po dálnici, nebo naopak u škol, kde mohlo dojít na kontakt s obrubníky. Samotné ratolesti se pak ještě mohly vyřádit v kabině na čalounění a dekorech. To jsou nicméně již jen kosmetické vady, s nimiž se dá za dobrou cenu žít.

Zdroje: Auto Bild, TÜV, What Car?

Petr Prokopec