Autoforum

/

Foto: Jiří Kaloč, Autoforum.cz

Už déle jak rok trvající koronavirové patálie podstatně změnily chování Čechů při výběru ojetého auta. A získaná data ukazují i to, kam se poděla část kupců nových vozů.

Uběhl už více než rok od chvíle, kdy do našich životů vstoupila koronavirová pandemie a přes krátkou letní pauzu je dodnes neopustila. Politici se po stejnou dobu snaží zamaskovat její dopady na zejména ekonomickou situaci v zemi, ty jsou ale v některých oblastech nevyhnutelné, stejně jako sekundární následky v oblastech jiných.

Dosvědčuje to i nejnovější studie společnosti Cebia, která se zabývá vývojem na českém trhu s ojetinami. Hned 54 procent lidí podle ní změnilo své chování, a to celkem pochopitelným způsobem. Kvůli pandemii a s ní spojené finanční nejistotě totiž hned pětina všech respondentů hledá levnější vůz, než jaký původně plánovala koupit. Hned 28 procent kupujících pak výběrem tráví podstatně více času, neboť s nižšími cenami je spojeno vyšší stáří aut. Narůstá tedy riziko poruch, které zákazníci chtějí pečlivým výběrem vozu minimalizovat.

V tomto ohledu je třeba přivést do hry suchá čísla. Dle Cebie se dnes průměrná cena nabízených ojetin v České republice pohybuje okolo 230 tisíc korun, většina lidí ale dnes kouká po autě levnějším. Z respondentů, kteří nyní hledají vozy za nižší než původně plánovanou cenu, chce 35 procent lidí pořídit vůz o více než 50 tisíc korun levněji, dalších 26 procent mluví o částce pohybující právě 50 tisíc korun. Jsou to obvykle lidé kupující levnější auta, což znamená, že 12 procent všech kupujících hodlá do ojetiny vrazit o desítky procent méně peněz. A to je velký rozdíl.

Tato statistika pochopitelně vzbuzuje obavy, zvláště když lidé toužící po nižších cenách obvykle nejsou ochotni slevit ze svých původních požadavků. Chtějí totiž auto, které neexistuje, to ale neznamená, že nemůže být „vytvořeno”. Kde je poptávka, vznikne i nabídka a chce-li takové množství lidí levné auto s parametry jinak dražšího vozu, vede to jen k většímu množství podvodů s historií vozu. Přibývá tak aut se stočenými tachometry nebo se zatajenou havárií.

Situace je opravdu vážná, neboť ze svých požadavků je navzdory očekávání podstatně nižší cenu jednoznačně ochotno slevit jen 2,5 % (!) kupujících, spíše ochotna je zhruba dalších 10 %. Lidé nechtějí slevit zejména z objemu a výkonu motoru (26 %), 25 % nechce slevit ze stáří vozu a 24 % z počtu najetých km. Ze značky či modelu vozu nechce ustoupit 21 % respondentů.

Pro úplnost je ale třeba dodat, že 4 procenta kupujících naopak nově zvažují koupi dražší ojetiny, než s jakou počítali původně. Ti si obvykle chtějí ojetinu ponechat delší dobu, než je obvyklé, a proto navyšují vstupní investici. Markantní pak je i to, že 16 % dnešních zákazníků ojetin se rekrutuje z řad lidí, kteří chtěli původně koupit nové auto. Ale snížení rozpočtu je donutilo tento záměr přehodnotit.

Je to pozoruhodný vývoj, který ukazuje i jistou naivitu českých zákazníků, neboť ceny ojetých aut dolů nemíří a koupit stejné auto o 50 tisíc levněji než dříve je možné jenom velkou shodou náhod. Pokud na tom budou trvat, je téměř jisté, že se stanou obětí leváren protřelých bazaristů a koupí si iluzi vozu, po kterém toužili, nikoli vytoužený vůz sám.

Zdroj: Cebia

Petr Prokopec