Autoforum

/

Foto: Peugeot

Je nutně hořce úsměvné, když se zuby nehty pokoušíte dokázat, že něco jde, sami při tom ale zjistíte, že to vlastně nejde. Přesto se ale výsledkem pochlubíte, čímž celé věci dáte korunu. Přesně to se „povedlo” Peugeotu.

Před zhruba 15 lety jsem zas jednou vyrazil do mého oblíbeného dovolenkového místa, tedy na Azurové pobřeží. Společnost mi dělala moje tehdy budoucí manželka a také Volvo C70 druhé generace, které bylo osazeno základním dvoulitrovým turbodieselem. Ten na přední kola posílal 136 koní, což možná působí jako dostačující výkon, jenže švédské kupé-kabrio mělo velký problém s předjížděním i na delších rovinkách, na kratších pak takové manévry pomalu ani nepřicházely v úvahu. Odměnou mi však byla velmi nízká spotřeba paliva.

Na konkrétní hodnotu už si dnes nevzpomenu, jeden její projev mi však v hlavě ulpěl. Palivovou nádrž o objemu 52 litrů jsem totiž natankoval až po okraj těsně před přejezdem jednoho z alpských průsmyků, přičemž jízdu dolů jsem absolvoval s pomalu nulovou spotřebou. To palubní počítač na malou chvíli zmátlo tak, že mi následně ukázal dojezd takřka 1 300 kilometrů. Teoreticky bych tak vlastně mohl celou trasu z Prahy do St. Tropez absolvovat bez zastavení, jakkoli reálně jedno dotankování bylo nutné. Ujet s autem 1 000 km na nádrž ale problémem nebylo.

Jako rekordman jsem si tehdy nepřipadal, a to přesto, že jsem po značnou část cesty měl staženou střechu, což logicky zhoršovalo aerodynamiku a tedy i zvyšovalo spotřebu. O to skeptičtěji nyní koukám na počiny automobilek, které se snaží propagovat bateriový pohon jako neskutečně pokročilý při každé možné příležitosti. Pokud ale vše srovnám se svými reálnými zážitky za volantem, vychází z toho elektromobilita vždy hodně mizerně. A když se někdo tuto docela černou realitu pokusí obrátit v bílou, vyznívá to značně tragikomicky.

Něco takového se nedávno „povedlo” VW, nyní se dvou trochou do mlýna zmaru přispěl Peugeot. Ten vyslal svůj nový elektromobil e-3008 Long Range na cestu Paříž-Nice a pak se pochlubil tím, že ji zvládl „pouze se dvěma zastávkami na dobíjení“. Dle automobilky tak vůz stanovil „novou laťku v dojezdu elektrických aut“. Což zní fantasticky, asi jen prvních pár sekund, než si vše uvědomíte ve všech souvislostech.

Obě města dle zvolené trasy dělí zhruba 1 000 km, což je vzdálenost, o které hovoří i Peugeot. Dělá si tedy legraci? Podle všeho ne, a tak můžeme jen suše konstatovat, že opravdu není dechberoucím počinem, když auto, které si v Česku můžete pořídit od 1 260 000 Kč, dokáže zvládnout tisícovku kilometrů se dvojím nabitím. Jak dlouho ony dvě zastávky trvaly, značka raději neupřesnila. Stejně jako nezmínila ani průměrnou rychlost. Uvedla jen tolik, že vůz nepřekročil 130 km/h, na danou jízdu došlo při průměrné venkovní teplotě 20 stupňů Celsia a první zastávka přišla po 340 a druhá po dalších 366 km.

To je samo o sobě legrační, neboť vůz osazený bateriemi o kapacitě 96,9 kWh má dle tvrzení Peugeotu zvládnout na jeden zátah 700 km. Automobilka tím tedy nepřímo přiznává známou věc - že reálný dojezd je ve srovnání s tím papírovým zhruba poloviční. A to nesmíte „divočit”. Že by podle samotných údajů automobilky měla vozu bezpečně stačit jediná zastávka, i kdyby skutečný dojezd byl o 200 km nižší, asi nikomu ve firmě nedošlo.

Místo propagace tu tak máme jen další jednoznačné potvrzení toho, kterak elektrický pohon není ani zdaleka, ani v nejmenším plnohodnotnou náhradou toho spalovacího, natož aby jej překonával. Spočítat si to dokáže stále více lidí, i proto automobilky mají s prodejem takových aut stále větší problém. Nakonec si stačí říci, že na oné 1 300 kilometrů dlouhé cestě do St. Tropez mi před 15 lety stačila jediná zastávka, která trvala jen pár minut. A po utracení mnoha miliard korun se nyní výrobci pyšní tím, že na kratší vzdálenost jsou třeba zastávky dvě, a to jistě nesrovnatelně delší.

Vážně tedy jde o pokrok? Nemáme ten pocit. A nechte si od cesty reakce, že na tak dlouhé cestě stejně budete stavět víckrát. Ano, asi ano, ale můžete, nemusíte. A můžete to udělat kde chcete a na jak dlouho chcete. Neříkalo se tomu kdysi svoboda?

Zdroj: Peugeot

Petr Prokopec