Autoforum

/

Foto: BMW

BMW stvořilo auto s tak výbušným koktejlem problematických vlastností, že může překonat i dnes zdánlivě nepřekonatelné Tesly v tom nejhorším, v čem automobil může excelovat - v rychlosti a míře ztráty své hodnoty.

Jakožto člověk, který se dekády točí kolem aut víc než korouhev kolem své osy, jsem velmi pravidelně konfrontován s dotazy na výběr nového auta - ať už úplně nového nebo „nové” ojetiny. A v podstatě nenarážím na nikoho, koho by nezajímaly ekonomické aspekty jeho volby, i když jde o relativně velmi dobře situované lidi. Stejně tak ovšem jen zřídka narazím na člověka, který by byl schopen vnímat tento aspekt korektně.

Kupci - a může jít klidně o lékaře, právníky, z podstaty inteligentní lidi - obvykle vidí nanejvýš tak pořizovací cenu, spotřebu paliva a cenu toho či onoho zdroje energie. Jsou to relevantní aspekty, to jistě, dívat se na ekonomickou „udržitelnost” koupě auta touto optikou je jako vybírat novou nemovitost podle toho, jak vypadá uvnitř, a ignorovat, kde se nachází. Až na pár drobných, velmi specifických výjimek bude téměř pro každého kupce auta v ekonomických aspektech rozhodující něco jiného. To, za kolik pořízené auto prodají, a tedy to, jak moc velkou část hodnoty za dobu jeho vlastnictví ztratí.

Jeden příklad za všechny - vybíráte si auto na tři roky a 50 tisíc km, jedno stojí 1,2 milionu Kč a „žere” 8 litrů paliva na 100 km, druhé stojí 1 milion Kč a bere 6 litrů na sto. Tak to je jasné, koupíte to druhé, ušetříte 200 tisíc a ještě pojede asi 80 korunek do kasičky každých 100 ujetých km. Party! Jenže když to první bude mezi ojetinami z jakéhokoli důvodu žádaná verze (značka, model, motorizace, provedení... Je tisíc a jeden aspekt, které ovlivňují poptávku po ojetině, a tady její zůstatkovou hodnotu) a ztratí místo obvyklých 45 % na ceně jen 15, počítejte se mnou - máte tu ve srovnání s druhým autem 200 tisíc ušetřených na pořizovací hodnotě a 40 tisíc na palivu na straně jedné, jenže přišli jste o 450 tisíc na ztrátě hodnoty. Druhé auto ale přišli na ceně jen o 180 tisíc, takže jste po třech letech - ceteris paribus - 30 tisíc korun v minusu. Party skončila.

Je to docela extrémní hypotetický příklad, ale našli bychom řadu konkrétních situací, kdy je to přesně tak - koupíte si horší auto a zaplatíte za jeho vlastnictví (nikoli pořízení) víc peněz. Proto také lidem radím dívat se na výběr vozu i optikou toho, co to je za provedení a jak moc rozumně se dá prodat jako ojetina, jakou očekávanou ztrátu hodnoty (obvykle se to dá velmi dobře odhadnout) má. A pak se teprve zabývat ekonomickými aspekty.

Některé vozy jsou touto optikou velmi výhodné, jiné právě naopak. V případě těch druhých je poslední dobou řeč hlavně o elektromobilech a zejména pak Teslách, u nichž kombinací jejich technického řešení a změny cen nových vozů dochází k extrémním propadům hodnoty klidně i o polovinu za jediný rok. Nyní se ale zdá, že před sebou máme nového krále. A Tesla to není.

Jde o elektromobil, což je logické. Z technického hlediska není auta, které by mohlo na ceně ztrácet rychleji už proto, že jeho baterie mají velmi krátkou životnost a jsou mimořádně drahé. Pro většinu elektrických aut to bude znamenat velmi omezenou životnost okolo 8 až 10 let, což logicky zásadně ovlivňuje trajektorii křivky budoucího vývoje hodnoty - pokud na jedné straně máte vůz, jehož hodnota se přiblíží nule třeba po 25 letech, a na druhé auto, kde totéž nastane po 10, jsme ve dvou jiných ligách. Pořád to ale není vše a i mezi jednookými někteří ztratí zrak úplně. Mohlo by to být BMW iX.

Německá prémiová auta obecně na ceně ztrácí rychle už kvůli vysoké pořizovací ceně (což omezuje počet budoucích potenciálních kupců obecně) a obavám ze servisních nákladů u více ojetých vozů. Drahá BMW patří mezi ně, SUV nevyjímaje. BMW iX je BMW, je to SUV, je drahé, je elektrické a... je ošklivé jako noc. Dobře, diplomaticky řečeno má „velmi specifický design”, právě to ale též snižuje počet budoucích zákazníků. Výsledkem je výbušný koktejl, který nejspíše pošle cenu vozu k zemi rychleji než Tyson olympijského šampiona v pérové váze.

Upozorňují na to kolegové z Auto Evolutionu. A byť je zatím příliš brzy na to říci, že půjde o absolutní jedničku, jeden z králů ztráty hodnoty to bude nepochybně. Na rychlejším trhu v USA se to projevuje citelněji - tam třeba loňské verze xDrive50 s pouhými jednotkami tisíc km na tachometru snadno koupíte od 63 do 65 tisíc USD. Uvážíme-li, že tento vůz stál kupce nejméně 95 tisíc USD v základu, máme tu pokles hodnoty o 31 tisíc USD, asi 715 tisíc Kč, za jediný rok a skoro žádný nájezd. To je soda, navíc je třeba říci, že snad žádné reálně prodané auto nezůstane v základní specifikaci, takže pokles hodnoty oproti ceníkové ceně je ještě vyšší.

Situace v Evropě se nezdá být zásadně lepší, i když opravdu ojeté modely iX prakticky neexistují. Zůstaneme-li u verze xDrive 50, která u nás v základu stojí 2 705 300 Kč, můžete si mezi ojetinami vybírat od 2,06 milionu Kč za auta stará asi rok a půl s nájezdem nanejvýš okolo 30 tisíc km. Znovu - jako nová stála víc, nejsou prakticky ani pořádně ojetá, přesto se majitelé museli rozloučit s tak velkou částí ceny. A je to jen začátek, u elektromobilů je trajektorie vývoje hodnoty trochu jiná s ohledem na to, jak moc je blízko konec životnosti akumulátoru. Čekejme tedy další drastické propady i v dalších letech, půjde tu o miliony korun během pár desítek tisíc km. Tohle auto bude nevyhnutelně ruinovat i docela bohaté lidi.

BMW za takový „úspěch” rádo asi nebude, ale co mohlo čekat? Rychlý pokles hodnoty elektromobilů je fakt, rychlý pokles hodnoty drahých BMW je fakt, rychlý pokles hodnoty designově kontroverzních aut je fakt. Když tohle všechno zavřete do jedné klece, nemůžete čekat, že z ní vyjde něco jiného než monstrum svého druhu.

Zdroje: Auto Evolution, BMW, Autoscout24

Petr Miler