Autoforum

/

Foto: Audi

Je to trochu paradox, ale málokterý vůz je statisticky takový držák jako TT. Na nejlevnější exempláře první generace máte našetřeno již po pár měsících, zrovna ty ale pochopitelně představují největší riziko. To pak s nižším stářím pozvolna klesá skoro až na nulu.

Pouhých pětadvacet let stačilo Audi TT k tomu, aby se stalo novodobou legendou. Letos v únoru nicméně sjel z montážních linek v maďarském Györu vůbec poslední exemplář. Vyprodané jsou pak již prakticky veškeré sklady, což znamená jediné - v případě zájmu musíte vyrazit do autobazarů. Volit můžete ze tří generací, z nichž ta první byla svého času popkulturní ikonou podobně jako originální Toyota RAV4. Její nástupce pak oblé tvary nahradil ostrými křivkami, což z dnešního pohledu nelze považovat za krok správným směrem - nadčasově elegantní je pouze původní TT.

S druhou generací nicméně dorazilo i provedení RS, jenž v motorovém prostoru hostilo ikonický 2,5litrový pětiválec. Tato pohonná jednotka zprvu produkovala 340 koní, než byl výkon zvýšen dokonce na 360 koní. Někdejší vrchol, tedy 3,2litrová šestiválcová atmosféra s 250 koňmi, tak byl rázem za chudého příbuzného. Audi se navíc u generace třetí rozhodlo, že laťku posune ještě výše. Se 400 koňmi výkonu a 480 Nm točivého momentu přitom TT RS zvládlo stovku za 3,7 sekundy, což byl ještě donedávna čas vyhrazený jen mnohem dražším supersportům.

Které provedení tedy vybrat? V případě designu a motorizace je volba čistě na vás. Za nás můžeme dodat několik poznatků ke spolehlivosti, byť již na úvod je třeba poznamenat, že Audi TT je v tomto ohledu obecně mimořádně. A pokud narazíte na šunt, pak jen proto, že se na něm podepsal předchozí majitel, nikoli laxnost automobilky. Německý TÜV Report totiž tento model řadí na čelní příčky bez ohledu na věk, v kategorii osmi- a devítiletých a deseti- a jedenáctiletých aut pak zaujímá druhé místo po Porsche 911.

Jinými slovy tu máme neskutečný držák, jehož míra poruchovosti je v případě jedenáctiletých aut stejná jako u tříleté Dacie Logan (11,6 procenta), ovšem při takřka trojnásobném nájezdu (110 000 km versus 40 000 km). Ceny v takovém případě mohou překvapit, startují totiž okolo 60 tisíc korun. Je ale třeba si uvědomit, že v té chvíli již můžete dostat i onoho čtvrt století staré auto, které má najeto přes 250 000 km. A navíc je osazeno přeplňovanou jedna-osmou, která je kvůli velké pravděpodobnosti nutné repase turba rizikovou záležitostí.

U originálu rovněž zkontrolujte převodovku DSG, která vyžaduje pravidelnou výměnu oleje, stejně jako přední nápravu. V důsledku stáří totiž již může být opotřebované jak zavěšení, tak řízení. Hluk jdoucí od zádě pak nemusí pocházet ze sportovního či prasklého výfuku, ale také ze špatných ložisek. Vyměnit ovšem nejspíše bude třeba také svíčky, cívky či baterii. A abychom nezapomněli, s oním 1,8litrovým motorem je majiteli často spojován také únik chladicí kapaliny.

V případě generace druhé, která dorazila v roce 2006, již potřebujete sáhnout do kapsy trochu hlouběji, a to alespoň pro 140 tisíc korun. Znovu u toho nicméně bude vysoký nájezd. Pod kapotou ale již nejčastěji čekejte dvoulitr a 200 koní. S ním přitom žádná kritika spojena není, na rozdíl od brzd. Velmi mnoho majitelů totiž uvedlo, že přední až přespříliš skřípají. A přestože to neovlivnilo jejich výkon, komfort tím utrpěl. A jediným řešením byla výměna destiček.

Tradice takřka neprůstřelných interiérů pak lehce trpí kvůli méně kvalitní kůži čalounění, která se relativně snadno ošoupe. Zmínit lze ještě velmi malé množství aut, které se z továrny dostalo s vadami laku, tím ale výtky končí i v případě této varianty. Přesunout se tedy můžeme ke generaci třetí, jenž v showroomech startovala v roce 2014. A přestože mnozí majitelé již stihli najet takřka 300 000 km, s cenami pod čtvrt milionu korun nelze počítat.

Důvodem je neuvěřitelná spokojenost majitelů, neboť i když byly hlášeny potíže ohledně klimatizace, brzd či zavěšení, většina aut byla opravena v řádu hodin či maximálně několika málo dní. V podstatě tak jediné, nač si dát pozor, jsou exempláře vyrobené mezi 29. dubnem 2014 a 24. květnem 2019, u kterých hrozí poškození palivové nádrže při nehodě. Tuto chybu samozřejmě nelze eliminovat softwarově, ale v servisech.

Zdroj: TÜV

Petr Prokopec