Autoforum

/

Foto: Ford

Přišel obklopen kontroverzí kvůli použitému jménu, nakonec si ale díky sympatickému designu a solidnímu poměru hodnoty a ceny vydobyl slušnou přízeň. Opravdu dobrý kauf v případě znovuzrozené Pumy ale už dnes uděláte v podstatě jen v bazarech.

Člověk míní a čas mění, říká se. Stoprocentně to platí i o současném Fordu Puma, který byl před pěti lety v době příchodu na trh terčem nemalé kritiky. Za tou stálo rozhodnutí modrého oválu použít název, jenž kdysi zdobil sportovně koncipované kupé, u kompaktního SUV. Řada ortodoxních fanoušků tak vůz odsoudila dříve, než jej vůbec spatřila či do něj případně usedla. Na prodejích se to ale ve finále neodrazilo. A jelikož Ford od roku 2019 najel v rámci designu i nabídky na spíše sestupnou trajektorii, byla loňská sezóna pro Pumu tou vůbec nejúspěšnější, kdy si vůz našel vůbec nejvíc kupců ze všech v Evropě prodávaných Fordů.

Když člověk dnes pětileté SUV postaví po bok zcela nových elektromobilů jako Capri či Explorer, rázem se vlastně Fordu musí omluvit, že design vozu kdysi žehral. A stejně tak na jeho poměr hodnoty aa ceny. V této skupince totiž Puma působí jako královna krásy, na kterou se navěsily dvě „ošklivky Katky“, navíc je to vedle obou bateriových novinek miliónová koupě.

Pětiletý životní cyklus zároveň znamená, že pro toto SUV již nemusíte jen do showroomů s novými vozy. V bazarech Puma startuje okolo čtvrt milionu korun, za což nedostáváte extrémně ojeté kousky s výbavou typu holobyt, nýbrž vozy s méně než 100 tisíci najetými kilometry, a to často i s „plnou polní“. Dáno je to mimo jiné i horší reputací značky v případě spolehlivosti - můžeme to označit za předsudek, ale vysvětlování jména Ford jako Fix Or Repair Daily a další podobné žerty nevznikly náhodou.

Dostává Puma této nelichotivé reputaci? Ano i ne, vše patrně záleží na tom, jak se který dělník docházející do továrny v rumunské Craiově vyspal. Zatímco totiž někteří majitelé mluví o prvotřídní kvalitě a dodávají, že během úvodních 100 tisíc kilometrů nezaznamenali nic, co by je rozčílilo, další poukazují hlavně na skřípějící dveřní panely či nepříjemné vrzavé zvuky, které vychází jak od panoramatické střechy, tak z podlahy zavazadelníku.

V případě zájmu rovněž proklepněte elektricky ovládané víko zavazadelníku, stejně jako multimediální systém - obojí totiž může selhat a způsobit tak řadu problémů. Zpětná kamera vám pak v noci mnoho neukáže, ke špičkovému výrobku má opravdu daleko. V případě motorového prostoru pak hlavně pozor na rozvody litrového tříválce EcoBoost. Pokud navíc motoru šlápnete na krk, začne olej i benzin spalovat jako zběsilý.

Zrovna litrovou Pumu přitom otestovali kolegové z německého Auto Bildu. Ti uvádějí, že vůz prostorově potěší posádku hlavně vpředu, zadní sedadla jsou ale spíš nouzová nebo pro vhodná pro děti. Zavazadelník, jenž pobere 456 až 1 216 litrů je nicméně dostačující. Kombinaci onoho litrového motoru a automatu pak akceptují jako možnou a dodávají, že na delší tratě se daleko víc hodí turbodiesel se 120 koňmi a spotřebou pod 5 l/100 km.

A tím jsme u podstaty atraktivity ojeté Pumy - můžete ji mít s dieselem, můžete ji tedy mít i s čtyřválcem, můžete ji mít i jako ST s motorem 1,5 turbo o 200 koních. Dnes? Dnes už je k dispozici jen benzinový tříválec 1,0 v různých verzích, dokonce i vrcholné ST má už jen mild-hybridní litrový tříválcem a automat. Co je tohle za nabídku? Starší ST s jedna-pětkou a manuálem koupíte jako ojeté snadno za necelých 500 tisíc Kč i přes tříleté stáří a nájezd v řádu desítek tisíc km. Takové peníze vám dnes nebudou stačit ani na úplný základ nového vozu...

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec