Autoforum

/

Foto: Mini

Tohle stvoření nejenže má kukadla jako zrcadla, ale dokonce i leccos pobere a ke všemu vydrží. Čekali byste, že bude jako stylovka drahé? Ani omylem, jeho ceny padají k zemi jako hrušky na podzim, a to i v jeho úplně poslední generaci.

Označení Clubman není fanouškům britské automobilky cizí, vůbec poprvé bylo použito již v roce 1969. V tu dobu tehdejší hatchback prošel faceliftem, který mu přivál hranatější příď. Značka se touto verzí pokoušela nahradit někdejší výše postavené varianty Riley a Wolseley, původní provedení se zakulacenějšími čelními partiemi ale ponechala v nabídce. A jelikož to bylo nakonec úspěšnější, Clubman v roce 1980 skončil. Znovu se pak vrátil až v v novém miléniu, a to jako prodloužená verze hatchbacku, takové svérázné stylové kombi. A platí za nejpraktičtější Mini, tedy skutečné Mini - na dnešních SUV značky není „mini” vůbec nic.

Pod taktovkou BMW dosud dorazily dvě generace, kdy první (R55) z roku 2007 dostala do asymetrické boční dveře. Na pravé straně se totiž kromě těch předních nacházely ještě zadní otevírané proti směru jízdy. Přístup do zavazadelníku pak nezajišťovalo vzhůru výklopné víko, nýbrž další dveře, a sice dělené křídlové. S nimi může počítat i druhá generace (F54) z roku 2015, jenž se ovšem chlubí párem konvenčně otevíraných dveří na každé straně. S délkou 4 275 mm jde o nejdelší Mini, jaké kdy vzniklo.

Právě na tuto variantu se dnes zaměříme, Mini totiž auto letos v únoru skončilo poté, co automobilka loni ohlásila příchod finální edice. Ta vznikla jen v 1 969 kusech, čímž bylo odkázáno na datum premiéry originálu. Clubman pak má nahradit Aceman, což je 4 050 mm dlouhé elektrické SUV. Nakolik bude úspěšné, je otázkou, ale to dnes nechme být. Dokud jste mohli sáhnout po zcela novém voze, chtělo to alespoň 798 200 Kč, což vůbec nebyly malé peníze. Navíc za ně byl k mání jen 1,5litrový tříválec, což není jednotka, ze které by se lidem chvěla kolena. Verze Cooper S pak sice stejně jako vrchol John Cooper Works disponuje přeplňovaným dvoulitrem, ten si nicméně bez 1 až 1,2 milionu korun koupit nešlo. Pokud byste ovšem na základě toho čekali, že ojeté Clubmany budou drahé, mýlili byste se.

Nabídka v bazarech kupodivu není tak omezená, jak by člověk s ohledem na nižší prodeje očekával, na rozdíl od aut ze sklonku výroby pak můžete i sáhnout po vozech osazených dieselovým pohonem. To je znovu 1,5- nebo dvoulitrové, na rozdíl od benzinového tříválce k němu však kritika nemíří. U vonnějších oktanů spalovaných třemi válci je ale třeba počítat s výrazným opotřebením ložisek klikové hřídele, což vede k drahým opravám.

Jde ale o jediný zásadní neduh vozu, proto rozhodně zkontrolujte, že vámi zvolený Clubman prošel rukama techniků při vyhlášené svolávací akci právě kvůli němu. Pokud nikoli, hrozí vám dokonce zadření motoru a jeho kompletní výměna. Stejně tak je třeba hodit očkem také po karoserii a litých kolech kvůli oděrkám, v případě interiéru pak počítejte hlavně se značným využitím zavazadelníku. Ten dokáže standardně pobrat 360 litrů, po sklopení zadních sedadel pak jeho kapacita narůstá na 1 250 l.

Kolegové z Auto Bildu čerstvě vyzkoušeli dieselový exemplář ve verzi Cooper D poprvé zaregistrovaný v červenci 2017, s nímž jeho jediný majitel najel přijatelných 100 tisíc kilometrů. To není zrovna „odjeté” auto, navíc ve vzácnější naftové verzi, a tak se nelze divit přece jen vyšší ceně 15 490 Eur (cca 393 tisíc korun), na druhou stranu lze počítat s bezvadným stavem, bohatou standardní výbavou a dieselovým dvoulitrem spojeným s šestistupňovým manuálem.

Pokud ale pro vás ale jde o moc velké sousto, vězte, že ceny startují okolo 150 tisíc Kč za vozy druhé generace s benzinem 1,5 a asi dvojnásobným nájezdem a na 50 tisících Kč za generaci první s nájezdy obvykle mezi 200 a 300 tisíci km. To není špatné, co říkáte? Ve spojení s už proklepnutou spolehlivostí jde o cestu k draze vypadajícímu autu za docela malé peníze.

Zdroj: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec