Autoforum

/

Foto: Ford

Jako nové už tohle auto nekoupíte vůbec a ani jako ojetiny si jej lidé v bazarech nevšímají. Ne však proto, že by bylo špatné či problematické, se spolehlivostí je naopak na špici. Jen už zkrátka není trendy, což z něj dělá výhodnou koupi svého druhu.

Automobilky v posledních letech kladou důraz na SUV a crossovery všeho druhu. Kolikrát nejde o nic jiného než přidání zvýšené stavby a pár ochranných prvků konvenčním hatchbackům a kombíkům, což stačí ke zlákání zákazníků toužících po něčem „trendy”, kteří jsou najednou ochotni platit za prakticky stejné auto o poznání vyšší částky. Nejde o zcela novou praxi, něco podobného jsme tu měli již před dvěma dekádami. Tehdy ovšem v Evropě byly v kurzu dnes vymírající MPV. Tedy rodinné stěhováky, do nichž jste kromě celé rodiny mohli naložit ještě půlku domu, a stále vám zbýval prostor na nějakého toho mazlíčka.

Jak už jsme zmínili, dnes nejsou v kursu a stále prodávané nové modely této třídy by šlo spočítat na prstech dvou rukou, pokud by nestačila jen jedna. Na jejich faktické atraktivitě to ale nic nezměnilo, jsou to pořád velmi univerzální stroje, za současných nálad o ně ale málokdo stojí. V showroomech s novými vozy už vám to moc nepomůže, neboť téměř není z čeho brát, v bazarech ale můžete MPV vybírat za o to nižší ceny.

Jedním z nejpovedenějších zástupců této třídy byl a je Ford C-Max, který v první generaci ještě hlásil příslušnost k modelové rodině Focus. S tímto vozem sdílel i platformu C1, což se ukázalo být klíčovým rozhodnutím. Modrý ovál byl totiž na počátku milénia znám svou „svatou trojicí“, tedy povedeným řízením, řazením a podvozkem. C-Max tak byl navzdory své 1,6metrové výšce a zvednutému těžišti překvapivě dobře ovladatelný a jeho volantem si šlo užít i nějakou tu zábavu.

Když se o šest let později v roce 2009 ukázala druhá generace, na první pohled to vypadalo na zopakování úspěchu. Opětovně tu byla platforma sdílená s Fordem Focus, byť do názvu se již odkaz na jeden z bestsellerů automobilky nedostal. Místo toho modrý ovál prodloužil rozvor, a aby toho nebylo málo, rovnou vyrukoval i s ještě delší variantou Grand C-Max. Zákazníci pak mohli počítat i s větší rozmanitostí pohonných jednotek, jež výkony pokrývaly pásmo od 85 do 182 koní.

Velký úspěch z toho ale už nebyl, automobilce začaly krást zákazníky zmíněná SUV. Kromě toho byl sice nový C-Max pohlednější než jeho předchůdce, ovšem za volantem už moc potěšit nedokázal. Prodeje tak začaly soustavně klesat, což nakonec Ford vedlo k ukončení výroby bez nástupce. Pokud tedy o C-Max máte zájem, hledat můžete už jen v autobazarech nejméně tři roky staré vozy. S těmi jsou jako u každé ojetiny spojená jistá rizika, a tak si je projděme.

Na úvod musíme zmínit, že třeba v rámci TÜV Reportu 2022 si MPV modrého oválu vede překvapivě dobře. Už dvou- až tříleté kousky se pohybují v nadprůměru a čím dále do historie zamíříte, tím vyšší spolehlivost ve srovnání s ostatními vozy můžete očekávat. Vrcholem jsou pak deseti- až jedenáctileté kousky, které z hlediska spolehlivosti patří mezi vůbec nejlepší (18. místo) napříč celou branží a mezi MPV jsou absolutní špičkou i při průměrném nájezdu 134 tisíc km.

Nač je přesto třeba dávat pozor? U první generace byste se rovnou měli vyvarovat motorů 1,6 TDCi, dvoulitry jsou nejen výkonnější, ale i spolehlivější. Neznamená to ovšem, že jsou zcela bezproblémové - dojít může na defekt turba, váhy vzduchu, tlakových senzorů či zanesení filtrů pevných částic. Kromě toho se rovnou připravte na výměnu výfuku, pokud to již neudělal předchozí majitel. A je rovněž možné, že budete muset pořídit i novou kontrolní jednotku.

Přesunout se můžeme k podvozku, kde značná kritika míří k zavěšení. Nová generace s tím již problémy nemá, na druhou stranu ale u ní odcházejí převodovky, stejně jako spojka či setrvačník. Mimo to dochází ke skřípání dveří, náhlému odpojení baterie, rosení světel nebo nelogické vzkazy palubního systému. A aby toho nebylo málo, potíže bývají i s čelními světly.

Máme tu tedy sice slušný výčet nedostatků, ovšem zároveň lze zmínit i mnohá pozitiva. V případě tlumičů, pružin a brzd výtky prakticky neexistují, záviset v tomto ohledu tak vlastně bude jen na konkrétním nájezdu a péči předchozího majitele. Totéž pak vlastně platí také o korozi, obávat se ovšem nemusíte ani úniku oleje nebo haprujícího řízení. Pokud tedy vyhlédnutý kousek dobře prověříte, vyjdou vás opravy na minimum.

Tím se dostáváme k cenám, které jsou opravdu lidové. U první generace startují již okolo 20 tisíc korun, u druhé zhruba na pětinásobku. Pokud nicméně toužíte po lepších kouscích, je třeba aspoň 140 tisíc Kč, kombinace vyššího výkonu, nižšího nájezdu a dobré servisní historie si vyžádá cca 180 tisíc Kč. To nejsou vůbec velké peníze, uvážíme-li, jak široce použitelné a statisticky spolehlivé auto dostanete. A za prakticky stejné sumy můžete koukat i po větším Fordu Grand C-Max, větší rozvor (2 648 mm versus 2 788 mm) už větší rozdíly neznamená. To z C-Maxu dělá jednu z nejzajímavějších voleb svého druhu, nakonec i právě proto, že pro MPV se dnes do bazarů nežene skoro nikdo.

Zdroj dat: TÜV

Petr Prokopec