Autoforum

/

Foto: Toyota

Tohle auto má mnohé předpoklady stát se bazarovým hitem, ale není ním, na to spadá do „špatné” třídy a má „špatnou” značku. O to lepší koupí je ale pro ty, kteří ví, čím Toyota Yaris je.

Toyota Yaris je jedním z nejmenších vozů, jaké japonská automobilka nabízí, nicméně také v jejím případě lze počítat s vysokou kvalitou. Dokládá to i pohled do německého TÜV Reportu pro rok 2021, kde se hatchback ze Země vycházejícího slunce drží v první třetině a mezi auty své třídy je mezi absolutní špičkou. Teoreticky by tedy měl zákazníky v autobazarech přitahovat jako světlo noční můru, ovšem reálný zájem až tak moc velký není. Stojí za tím fakt, že na trh s ojetinami míří lidé, kteří potřebují vůz, jenž zastane pokud možno všechno. Takovým dle jejich názoru Yaris není a i kdyby byl, japonská auta v Evropě nepatří mezi nejžádanější.

Pokud bychom se přitom bavili o druhé generaci s interním označením XP90, jenž dorazila do prodeje v roce 2005, pak je třeba uznat, že jde spíše o městský vůz. Na délku totiž měří jen 3,75 metru, což sice usnadňuje parkovací manévry, ovšem výměnou je stísněný prostor uvnitř. To si Toyota zjevně uvědomovala již při vývoji, a proto přišla se zadní lavicí, jenž se dá posouvat o 15 centimetrů dopředu či dozadu. Dle potřeb tak mohou být upřednostněni cestující či jejich zavazadla.

Nicméně i tak se Yaris druhé generace na dlouhé cesty nehodí, zejména kvůli nedostačujícímu výkonu. V tomto ohledu si stačí uvědomit, že i vrcholné RS produkuje pouze 109 koní. Pokud máte tedy napjatější rozpočet a nemůžete sáhnout po třetí generaci, která do délky narostla o nemalých 16 centimetrů, pak ideálně volte diesel. Problémů v motorovém prostoru se přitom obávat nemusíte, výtky v tomto ohledu míří jen k automatickým převodovkám, které se starají o rychlejší opotřebení spojky.

Mimo to mohou problémy působit světla, brzdy a defektní ABS, od devátého roku nahoru je pak třeba zauvažovat také o výměně výfuku. To je nicméně vše, obávat se totiž nemusíte koroze, haprujícího řízení nebo zlomených pružin a nefunkčních tlumičů. Byť pochopitelně vždy platí, že stav vozu odpovídá péči předchozího majitele. Ideálně proto vždy žádejte také servisní knížku, jakkoliv je pochopitelné, že ty nejstarší vozy nejspíše již do autorizovaných servisů nemíří.

Přesunout se můžeme k třetí generaci, kterou již lze považovat za vůz pro všechny případy. S délkou 3,95 metru je totiž na úrovni první Škody Fabia. Toyota navíc toto provedení již naladila měkčeji, aby poskytovalo vyšší komfort. S prodloužením ovšem zmizela posuvná lavice a z někdejších devíti standardních airbagů, což byl rekord i mimo třídu, jich zůstalo pouze sedm. Na druhou stranu se ale do základní výbavy přestěhovalo rovněž ESP.

Ani tentokráte se nicméně benzinové verze nedají kvůli nižšímu výkonu zcela doporučit na delší cesty, v případě dieselů jste pak omezeni dostupností. S příchodem faceliftu v roce 2017 totiž zmizely z nabídky. Nahrazeny pak byly hybridem, v jehož případě se alespoň nemusíte obávat o spolehlivost. Problémů je totiž ještě méně než v předchozím případě, přičemž mířit lze do stejných míst - tedy ke světlům, brzdám a spojce. Výfuk je ale již v pořádku.

Dodat již můžeme jen ceny, které u druhé generace startují okolo 50 tisíc korun. Je-li to ale ve vašich možnostech, raději sáhněte do kapsy pro alespoň dvojnásobek a zvolte model s interním označením XP150. Ideálně pak variantu po prvním faceliftu, jenž dorazil v roce 2014 a přinesl agresivnější čelní partie. V takovém případě vás ovšem zmiňovaný diesel s nájezdem nižším než 100 tisíc kilometrů bude stát minimálně 165 tisíc korun. V poměru výkonu a ceny je to ale pořád vynikající nabídka, však se podívejte, co dnes stojí nová auta...

...zatímco u té třetí, která narostla na délku, již můžete vyrazit i mimo městskou zástavbu. Špatné kvality se nemusíte obávat ani v jednom případě, ceny jsou vzhledem k kvalitě lákavé. Foto: Toyota

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec