Autoforum

/

Foto: Toyota

Přes veškeré pověsti o trvanlivé technice a velké výdrži Toyot nejde o moc vyhledávaný vůz, i když se Evropanům snaží udělat pomyšlení. To je ale nakonec jen výhoda pro každého, kdo po Toyotě Avensis kombi sáhne.

Výdrž japonských aut se stala pomalu legendární. Nejde ale o stoprocentní bernou minci - kvalitu aut ze země vycházejícího slunce ovlivňuje třeba místo montáže, které nezřídka dělí majitele téhož modelu na spokojené a zcela rozhořčené. A pochopitelně závisí i na konkrétní značce, neboť některé v určitých ohledech selhávají. Takové Mazdy jsou spojovány s poměrně brzkou korozí, u Toyoty tento nešvar majiteli až tak zmiňován není. O to překvapivější může být, že německý Auto Bild objevil počínající koroze u nepříliš starého Avensisu Touring Sports, který se vyráběl mezi roky 2015 a 2018.

Velké japonské kombi přitom stejně jako sedan patří k nejlépe hodnoceným vozům v rámci německého TÜV Reportu, kde nejhorším počinem je 44. příčka osmi- a devítiletých aut, tedy předfaceliftového provedení tohoto vozu. I to je nicméně nadprůměrný počin, v ostatních věkových kategoriích je na tom pak Avensis ještě lépe. A v případě deseti- a jedenáctiletých aut mu dokonce jen o dvě místa unikla nejlepší desítka. S takovou reputací by tak koroze měla být pomalu zakázaným slovem, jenže evidentně není - na tradiční neduh japonských aut je třeba dávat pozor i zde.

Auto Bild otestoval vůz, který je pouze čtyři roky starý a najeto má 84 441 kilometrů. To už je slušná porce (dle statistik TÜV Reportu by průměrný čtyřletý až pětiletý Avensis měl mít najeto o 8 000 km méně), poprvé byl navíc registrován v Dánsku. Koroze je tak zjevně daná kombinací několika faktorů - chladnější podnebí a častější ježdění po silnicích se sněhovou či ledovou pokrývkou prostě ani Toyotám dobře nedělá. Pokud tedy míříte do bazarů, což je ostatně směr, jakým se momentálně upírají houfy lidí, je rozhodně třeba věnovat pozornost i zdánlivě nedůležitým detailům.

Je nicméně třeba rovněž dodat, že díky vyššímu nájezdu a severskému původu je japonské kombi nabízeno poměrně levně, požadovaných 13 980 Eur (cca 355 tisíc Kč) představuje polovinu někdejší pořizovací ceny, možná třetinu peněz potřebných na podobný vůz dnes a především parádní sumu na tak spolehlivý a praktický vůz s pouhými čtyřmi léty na kruhu.

Pravda, interiér vás za danou sumu asi až tak příliš nenadchne, přeci jen směsice černých a šedých plastů není ničím atraktivním. Ovšem po stránce kvalitativní vás vyjma zmíněné koroze budou trápit už jen maximálně světla, která lze obvykle vylepšit vcelku levně pouhou výměnou žárovek.

Suma sumárum tu tak máme žhavý tip, se kterým jsou navíc spárované nízké provozní náklady. Za danou cenu totiž můžete počítat s dvoulitrovým turbodieselem, který je na dlouhé trasy ideálním společníkem. Jen je třeba počítat s tím, že díky němu je většina z 1 565 kilogramů hmotnosti na přední nápravě. Pokud tedy budete muset někde dříve měnit brzdy, bude to právě na této straně vozu.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec