Autoforum

/

Foto: Audi

Nad relativní atraktivitou ceny tohoto auta lze vést debaty, absolutně ale skutečně nestojí mnoho, i když prestiž mu nechybí. A není to jen pozlátko, oproti technicky blízké Škodě Fabia dostanete citelně více kvality, spolehlivost a prestiže. A k dispozici jsou i pořádné motory.

Audi sice platí za prestižní značku, vstup do klubu čtyř kruhů je nicméně na první pohled relativně levný. Ovšem jen do chvíle, než si uvědomíte, že za 599 900 Kč získáváte sourozence Škody Fabia, který je i přes takřka dvojnásobnou cenu kratší, a tedy i méně praktický. Druhá generace Audi A1 nicméně v nabídce figuruje již od roku 2018, pročež můžete v bazarech narazit na zajímavé kousky startující okolo 300 tisíc korun. Již to samo o sobě představuje citelnou úsporu, ještě více však při koupi vozu z druhé ruky ušetříte při zvážení příplatkové výbavy.

Naši kolegové z Německa vyzkoušeli exemplář z roku 2019, který měl najeto 40 615 kilometrů a jehož majitel se při koupi rozhodně nedržel zkrátka. Za doplňky utratil 10 615 Eur (cca 252 tisíc korun), načež se cena vozu osazeného přeplňovanou jedna-pětkou a sedmistupňovým automatem vyšplhala na 37 965 Eur (901 tisíc Kč). Nyní je nicméně k mání za 24 980 Eur (593 tisíc korun), což je sice vyšší suma, než na jakou vychází nová Fabia Monte Carlo se stejnou technikou, ovšem Škoda není Audi a kvalita je rovněž někde jinde.

A1 totiž zůstává věrné firemním tradicím, načež mu nelze prakticky nic vytknout. Jedinou výjimkou je již zmiňovaná dvouspojková převodovka (v tomto případě zvaná S tronic), jež má zejména při rozjezdu k hladce řadicímu automatu daleko. Jde nicméně již o notoricky známou koncernovou patálii. Pokud nicméně zatoužíte po vrcholné verzi 40 TFSI disponující dokonce dvoulitrem a 200 koňmi, nic jiného vám nezbývá, toto provedení s manuálem k mání nebylo.

I v případě vrcholné verze se vejdete do 600 tisíc korun, počítat nicméně již musíte s vyšším nájezdem než u testované jedna-pětky. Tu s trojicí pedálů pořídit můžete, takových exemplářů je nicméně v nabídce minimum. Kromě toho se pak Audi nabízelo rovněž s litrovým tříválcem naladěným na 95 či 116 koní, jímž disponují ony vozy startující od 300 tisíc korun, nicméně tyto varianty vás neuchvátí ani dynamikou, ani spotřebou či kultivovaností.

Lze už jen dodat, že ona kvalita je vskutku bytelná, a to přesto, že se jedná o základní model značky. Na vrzající plasty tedy zapomeňte, jakkoli o jejich poškrábání se mohly postarat děti předchozího majitele. Či spíše majitelky. Vyplatí se proto i kontrola karoserie a litých kol, zvláště u vozů s tříválcem a nižší výbavou, jež nebyly osazeny ani zpětnou kamerou, ani parkovacími senzory.

Kolegové potvrdili, že právě na některých tvrdších plastech již je znám „zub času“, stejně jako měli výtky k převodovce. Skutečně jde tedy o jediné problémy, které malý hatchback z Ingolstadtu sužují. Oběma se nicméně dá vyhnout uvážlivým výběrem, jakkoliv to znamená, že nejspíše budete muset sáhnout hlouběji do kapsy a obrnit se menší trpělivostí.

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec