Autoforum

/

Foto: Tom Hartley Jnr, tiskové materiály

Dalo se čekat, že něco takového má, přesto je fascinující, do jakého rozsahu a míry vypiplanosti svou kolekci dotáhl. Nejenže je téměř barevně konzistentní v odstínu jemu šitém na míru, obsahuje ale i všechny významné vozy značky s minimálními nájezdy z úplného konce výroby, ikonický F1 nevyjímaje.

McLaren má prakticky každý spojený s Ronem Dennisem, který se postaral o jeho rozkvět ve Formuli, případně s jeho zakladatelem, novozélandským závodníkem a konstruktérem Brucem McLarenem. A občas si někdo vzpomene i na Gordona Murrayho, bez kterého by nevznikly ty dosud nejlepší ef-jedničky, jaké kdy pod hlavičkou McLarenu jezdily. Pak je tu ale ještě někdo, kdo si může na pozadí všeho toho pustit píseň Všechno ti dávám od Lucie. Hlavně část: „Všechno to platím!”

Bez tohoto člověka by nejspíš dnes neexistoval McLaren jako závodní tým a skoro jistě ne jako výrobce silničních aut. Ten člověk se jmenuje Mansour Ojjeh a když se podíváte na jeho životní příběh, asi vás napadne, že by se jej měl chopil Hollywood, aby trochu vylepšil image „formulových filmů” poté, co aktuální snímek F1 vyvolává víc než co jiného řadu rozpaků.

Ojjeh se narodil v roce 1952 jako syn syrského podnikatele, který založil společnost Techniques d'Avant Garde (TAG). Po studiích se stal jejím šéfem a jako takový stál za mnohou spoluprací mezi Francií a Saudskou Arábií. Tamní královská rodina jej pak v roce 1978 pozvala do Monaka na tehdejší závod Formule 1, což Ojjehovi navždy změnilo život. Stal se z něj totiž obrovský fanoušek motorsportu, kterého se navíc začal i aktivně účastnit. Nikoliv jako závodník, místo toho se firma TAG stala o pouhý rok později hlavním sponzorem Williamsu.

V roce 1981 se Ojjeh potkal s Ronem Dennisem, který jej přesvědčil, aby změnil barvy a přesunul se k týmu McLarenu. Slovo dalo slovo, Ojjeh vytáhl svou naducanou prkenici a stal se vlastníkem 60procentního podílu společnosti McLaren Group. Jeho investice McLaren nakopla, navíc nezůstalo jen u ní. Znovu chtěl být hybatelem dění, a tak stál u zrodu spolupráce s Porsche, které pro tým vyvinulo přeplňované motory s obchodním označením TAG. Mimo to se zasloužil o návrat Nikiho Laudy, jehož stájovým kolegou se stal Alain Prost.

Pouhé tři roky po setkání s Dennisem McLaren s motory TAG-Porsche šampionátu doslova dominoval, načež pro Ojjeha nebylo tak náročné angažovat Ayrtona Sennu. Ve vítězné trajektorii přitom závodní tým pokračoval i během sezón, kdy používal motory od Hondy či Mercedesu. Po roce 2010 však šla výkonnost prudce dolů, což vedlo k roztržkám mezi Dennisem a Ojjehem. V té době ovšem již druhý zmíněný měl velké zdravotní problémy, v roce 2013 pak podstoupil dvojitou transplantaci plic.

I přes zlepšení kondice ovšem před čtyřmi lety Ojjeh ve věku 68 let zemřel. Po sobě zanechal snad nejpůsobivější sbírku vozů McLarenu, jakou si lze představit. A to přesto, že byl dlouho znám jako sběratel výjimečných Ferrari a Porsche. Tato auta ale prodal v momentě, kdy se zasadil o vznik firmy McLaren Automotive, tedy výrobce silničních sporťáků. Od té doby sbíral McLareny, přičemž každý model, kterého se uzmul, byl vždy až tím posledním vyrobeným v řadě. Většinu aut pak nechal nalakovat odstínem zvaným Yquem, který byl pojmenován po vzácném vínu. McLaren jej ale později přejmenoval na Mansour Orange a vyhradil ho pouze Ojjehovi.

Kolekce připomíná sbírku největších hitů nějaké slavné kapely, neboť v ní najdeme McLareny F1, P1, Senna, Speedtail či Sabre. Nechybí pak ani trochu „obyčejnější“ 650S a 720S, nicméně vždy ve verzích LongTail či Le Mans. Součástí sbírky je pak i Elva, tedy speciální roadster bez střechy, jehož se ovšem Ojjeh nedočkal, dodán byl až po jeho smrti. I proto automobilka z úcty k této klíčové osobě své historie nahradila svůj emblém tím Ojjehovým.

Všechna auta s výjimkou dvou jsou prakticky nejetá a byla přesně skladována dle instrukcí zesnulého nadšence, tedy v klimatizované garáži. Tam navíc procházela i pravidelným servisem, v podstatě jsou tak připravená k jízdě. Oněmi výjimkami jsou pak model F1, který má na kontě pouze 1 810 kilometrů, a P1 GTR, který se účastnil několika okruhových dní. To vše hodnotu kolekce posílá do atmosférických výšin.

Ojjehova rodina se nyní rozhodla, že kolekci prodá, a to skrze britskou společnost Tom Hartley Jnr., která se již dříve postarala o prodej 69 historických závodních vozů a monopostů F1 Bernieho Ecclestona. Firma sbírku přirovnává ke kolekci Ferrari, jakou by shromáždil Enzo Ferrari, či k vozům Porsche patřících Ferdinandu Porsche. I proto doufá, že ji převezme jediný majitel a bude ji chovat v posvátné úctě.

Otázkou je, zda se vůbec někdo takový najde. Jen hodnota F1 se totiž bude pohybovat nad půl miliardou korun. Celá kolekce tak možná vyjde na peníze, které by menšímu státu stačily na roční rozpočet některých zemí. Na druhou stranu, tohle je investiční příležitost, jaká znovu nepřijde. Pokud totiž nový vlastník půjde v Ojjehových stopách a bude ji pouze udržovat, může ji za pár let vyměnit třeba za celou zbankrotovanou Evropu, hm?

Zdroj: Tom Hartley Jnr

Petr Prokopec