Autoforum

/

Foto: Subaru

Je to velmi univerzální auto, které lze písmeny SUV označit nejen proto, že se to zrovna hodí - umí zabrat na silnici i v terénu. Obecně je kvalitní, pokud s ním ovšem budete jezdit jen krátké vzdálenosti, připravte se na časté návštěvy servisu.

Subaru je v Evropě populární a respektovanou značkou, bohužel však nezvládá dobrou image přetavit ve vysoké prodeje. Za posledních třicet let tak japonská automobilka ani v jednom roce nepřekonala metu 60 tisíc prodaných aut, což z ní dělá velmi okrajového hráče. Pro mnohé majitele se přitom jedná o výhodu, neboť techniky i prodejce znají prakticky křestním jménem a mohou tak počítat s mnohem rodinnějším přístupem, než s jakým by byli konfrontováni jinde.

Každá mince ale má dvě strany a u Subaru je tou negativní fakt, že chybí dostatečně velké množství majitelů navštěvujících německé stanice technické kontroly, aby jejich vozy mohly zasáhnout do hodnocení TÜV. V jeho žebříčcích tedy vozy japonské automobilky nenajdete, načež je třeba v rámci referencí spoléhat zejména na zámořské studie. Ani poté ale nemusíte zjistit dostupné informace, neboť Subaru ve Státech nabízí jiné pohonné jednotky.

Tím se dostáváme k roku 2008, kdy automobilka přišla s vlastním turbodieselem. Jednotka s interním označením EE20 přitom stejně jako benzinové agregáty disponovala protiběžnými písty, které se pro Subaru staly poznávacím znamením již před pětapadesáti lety. V roce 1983 pak atmosférické plnění doplnila i turbodmychadla, díky čemuž má Subaru s technologií plochých přeplňovaných motorů nemalé zkušenosti. Ovšem ani to nepomohlo k tomu, aby byla dvoulitrová jednotka byla prosta dětských bolestí.

Kolegové z Auto Bildu zmiňuje negativa zejména v souvislosti se čtvrtou generací SUV Forester, jež byla jedním z posledních modelů značky, kde se tento agregát objevil. V roce 2018 bylo totiž rozhodnuto, že diesel musí z kola ven, což se během následujících měsíců i stalo. Když tedy v dané době Subaru představovalo Forester páté generace, již uvádělo, že pohon dostanou na starosti benzinové motory, které nově doplní hybridní jednotka. Se všemi agregáty pak značka navíc spojila jen automat CVT.

Má ovšem smysl přemýšlet o dieselovém Subaru, zvláště když jej nyní můžete pořídit již jen jako ojetinu? V bazarech je žádaná a Němci naznačují, že v případě Foresteru právem, ostatně pro SUV tyto motory byly a jsou ideálem. Nicméně je třeba dodat, že zatímco v zámoří se Japonci se svými benzinovými boxery umisťují na předních příčkách anket hodnotících spolehlivost, diesel měl do takové reputace daleko. Již od počátku jej trápilo praskání hřídelí, neboť docházelo k pnutí v ložiskách.

Subaru z těchto důvodů pokračovalo ve vývoji a když se agregát dostal pod kapotu Foresteru, jednalo se již o propracovanější jednotku. Problémy vrozeného rázu ovšem nahradily ty jiné spojené s řidičským profilem majitelů. Diesel totiž byl a je náchylný na krátké projížďky, během kterých nedocházelo k patřičnému zahřátí anti-emisního systému. V důsledku toho se pak ucpává filtr, motor se přepíná do nouzového režimu a výkon jde dolů, zatímco spotřeba nahoru.

Pokud nicméně vaše mobilita nespočívá v přesunech do pár kilometrů vzdálené školky či obchoďáku, pak lze dieselový Forester vřele doporučit. Agregát se 150 koňmi je totiž vypiplán již prakticky k dokonalosti, zmíněný automat je pak bezproblémový a na rozdíl od ostatních japonských výrobců Subaru ani nepodléhá tak příliš brzy korozi. Vše ale něco stojí, pročež si na exempláře s méně než 100 tisíci najetými kilometry musíte připravit alespoň 250 000 Kč. Sami bychom řekli, že je to vzhledem k univerzálnosti vozu adekvátní cena, názor na toto si ale pochopitelně musíte udělat sami.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec