Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V roce 2002 ukázal Lincoln koncept Continental, kterým chtěl navázat na někdejší slávu tohoto jména. Restrukturalizace Fordu mu však vystavila stop.

Lincolnu, luxusní značce amerického Fordu, to v současné době příliš nejde. Svou situaci se snaží zlepšit představením faceliftovaného SUV Navigator, v roce 2002 však na autosalonu v Los Angeles představil koncept sedanu, jehož produkční verze mohla velmi dobře konkurovat špičkovým luxusním limuzínám.

Lincoln prodával luxusní vůz s názvem Continental v letech 1939 - 1948 jako dvoudveřové kupé nebo kabriolet. V roce 1956 do světa vyjela druhá generace, označená jako Mark II, a od té doby byl Continental v nabídce až do roku 2002. Tehdy skončila výroba deváté generace, která stejně jako osmá již měla pohon předních kol, ale hnal ji osmiválcový motor uložený napříč před přední nápravou.

Desátou generací měl být opět luxusní sedan s retrodesignem, dvanáctiválcem a pohonem zadních kol. Jako koncept se ukázal na autosalonu v Los Angeles na sklonku podzimu roku 2002. Měl to být návrat k věhlasu tohoto modelu v 60. letech 20. století, kdy jméno Continental neznamenalo středně velké věci s pohonem přední nápravy, ale obří luxusní stroje.

Ve stříbrnomodré barvě Silver Sea Spray, na dvaadvacetipalcových chromovaných kolech, se zavazadelníkem, který vám náklad podal, a se zadními dveřmi otvíranými proti směru jízdy, bez B-sloupků a rámů oken, vzbudil velký zájem, byl totiž jedním z prvních kroků směrem k retrodesignu, který je v automobilové branži živý dodnes. Úžasný koncept Fordu Mustang páté generace, stejně jako koncept již zmíněného Chrysleru 300C, přišly na svět až o rok později.

Maska chladiče na přídi může připomínat křídla, která najdeme na současných Lincolnech. Byla vysoustružená z jediného kusu hliníku. Čtyři kruhové světlomety po jejích stranách využívaly technologie optických vláken - zdroj světla byl jinde a do parabol světlo vedla vlákna. Tato technologie, vyvinutá ve spolupráci s firmou Philips, spotřebovávala méně energie a zároveň svítila lépe než halogenové žárovky. Světelný kužel se také dal lépe směrovat.

Palubní deska obsahovala kromě klasických budíků plně nastavitelné displeje, které mohly zobrazovat např. teploty všeho možného, voltáž elektrického systému, telematiku nebo navigaci. Interiér byl čalouněn prvotřídní anilinovou kůží krémové barvy. Kůže byla nejen na sedačkách, stropu a výplních dveří - podlaha byla potažena místo obyčejného velurového koberce kůží nakrátko ostříhaných ovcí. Všechny čtyři sedačky byly nastavitelné a sklopné všemi myslitelnými směry a bylo dokonce možno sklopením předních opěradel dozadu vytvořit lůžka. Přední sedačky v sobě měly zabudované notebooky a o nedostatku prostoru kterýmkoliv směrem cestující slýchali nanejvýš z rádia.

Koncept měl pod kapotou již zmíněný atmosférický dvanáctiválcový motor, který z 5,9 litrů objemu dával 414 koní a 560 Nm. Síla putovala přes šestistupňový automat na zadní kola, která byla také řízena. Všechna kola byla nezávisle zavěšena pomocí víceprvkových náprav. Koncept měl na délku 5,44 metru, široký byl 1,95 m a vysoký 1,5 m. Rozvor náprav činil 347 centimetrů.

Ford se však nedlouho poté začal potýkat s ekonomickými problémy, jejichž následky jsou na způsob fungování celé firmy znát dodnes. Její následná restrukturalizace měla za následek, že nikdy nedošlo na výrobu tohoto luxusního stroje, který by klidně mohl bojovat se sedmičkovými BMW nebo eskovými Mercedesy. Nástupce deváté generace Lincolnu Continental je dnes velký sedan MKS, založený na Fordu Taurus, vedle tohoto díla jen chudý příbuzný...

Marek Bednář