Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Byl jedním z nejmocnějších mužů Sovětského svazu a jako takový měl i jedno z nejlépe chráněných aut světa. Jeho obrněný ZiL je věrný obraz doby.

ZiL už dnes luxusní limuzíny nevyrábí, pokud ale vlastníte jednu těch dříve vyrobených, pořád se vám o ni postará. Můžete ji poslat zpět do místa rodiště, kde se na ní vyřádí specialisté z tzv. Dílny číslo 6. Na místě založeném už v dobách Sovětského svazu stále probíhají práce na kdysi exkluzivních autech pro státnické a diplomatické účely.

Právě tam proběhla obnova unikátního historického vozidla, kterým není nic jiného než obrněná limuzína ZiL-41051. Ta byla oficiálním vozem ministra obrany SSSR, maršála Dmitrije Fjodoroviče Ustinova. I když světu není tak známý jako třeba Leonid Brežněv, coby jeho pravá ruka měl obrovskou moc a musel být náležitě chráněn. Obrněný ZiL proto vojenskému veliteli sloužil až do posledního dne jeho života na konci roku 1984.

Jeho vůz byl jedním z prvních svého druhu. Výroba probíhala nestandardními postupy, nejdříve bylo postaveno silné pancéřové tělo, na které byl navěšen zbytek automobilu. Silný neprůstřelný základ se do továrny ZiLu dostával v hotové podobě od firmy Kurganmašzavod z Kurganu vzdálené asi 2 tisíce kilometrů východně od ruské metropole.

Použití odolné kapsle jako primárního stavebního prvku způsobilo, že ZiL-4105 byl a prý dodnes je jedním z nejlépe chráněných vozů na světě. Měl by zvládnout palbu z odstřelovací pušky Dragunov, benzínová nádrž a střecha pak prý odolají i výbuchu ručního granátu. Tloušťka kovu byla 4 až 10 milimetrů, tloušťka skla se počítala na více než 4 centimetry. Nerozbitná verze se jinak neliší od sériového provedení bez dodatečné ochrany, pokud se lidské oko nezaměří na silná okna.

Maršálův služební ZiL má za sebou náročný život. Po smrti Ustinova bylo auto používáno k přepravě jiných vážených politiků. Od počátku 90. let bezpečná limuzína nebyla k službám, protože vůdci nového Ruska upřednostňovali zahraniční modely. Z toho důvodu vozidlo putovalo zpět do továrny, kde chytalo prach, dokud nepřišla myšlenka pojízdného trezoru. V té době ruská vláda vydala vyhlášku, v níž se uvádí, že velké množství hotovosti lze přepravovat pouze obrněnými vozidly - maršálův ZiL tak dostal další šanci se uplatnit.

Navzdory historické hodnotě této limuzíny s ní její pozdější uživatelé zacházeli ledabyle. Auto bylo náročně používáno, chyběl potřebný servis nezbytný pro dlouhověkost jakéhokoli stroje. Došlo i na drobné nehody a z nich pramenící korozi. Naštěstí nikdy nikoho nenapadlo, že by po skončení služby poslal ZiL do šrotu a vůz se před pár léty dostal do soukromých rukou moudřejšího majitele.

Nový vlastník se rozhodl zachránit čest památce minulé éry a poslal jej zpět tam, odkud vzešel. Obnova vozu vyžadovala velké úsilí, peníze a dva roky práce. Auto bylo hned zpočátku rozloženo do posledního šroubku a začalo se od základu skládat do staronové podoby.

Nevyhovující díly byly nahrazeny součástkami ze skladu nebo nově vyrobenými náhradami. Největší starosti způsobila renovace samotné kostry, jelikož byla ve velmi špatném stavu po letech bezstarostného používání. Karoserie utrpěla několik autonehod a musela se nechat vyměnit. Po opravě poškozených panelů a přišlo na řadu lakování podle původní technologie, barvení se odehrávalo v několika vrstvách s individuálním leštěním každé z nich. Na všech lesklých částech bylo obnoveno galvanické pokovení. Zásahům restaurátorů neunikla ani kabina pro výjimečné cestující. Volba padla na kůži a tkaninu přesně podle původní konfigurace.

Zbývalo vrátit kondici motoru, převodovce a podvozku. Po servisním zásahu majitelé doufají, že se vrátilo co nejvíce plnokrevníků pod dlouhou kapotu. ZIL-41051, stejně jako běžné vozy řady 4104, byl vybaven 7,7litrovým osmiválcem uspořádaného do V se čtyřkomorovým karburátorem. Výkon se zastavil na hranici 315 koní a točivý moment dosahoval 608 Nm. Řazení zajišťovala vždy třírychlostní automatická převodovka.

Ve své současné podobě je jedinečná limuzína znovu ve stoprocentní kondici, v souladu s původním stavem a můžeme si ji prohlédnout do posledního detailu. Zrenovovaný exemplář zdobí muzejní expozici MSC-6 AMOZIL v Sokolniki, kde jsou k vidění i další netradiční vozy moskevské automobilky a v případě návštěvy Ruska jej tedy pochopitelně můžete vidět i na vlastní oči.

Zdroj: Drom

Mirek Mazal