Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je to dnes největší, nejrychlejší, nejluxusnější a nejdražší škodovka. Může se český automobilový sen stát noční můrou konkurence?

Někteří ještě slintají, jiní už si odplivli. Jen málokteré auto bude předem rozdělovat čtenáře jako Škoda Superb v provedení Laurin a Klement s nejsilnější motorizací pod kapotou - pro jedny půjde o úchvatné auto domácí provenience a před čtením tohoto článku si raději oblékli sváteční šaty, pro jiné jen o zoufalou snahu „racionální” značky dotknout se „prémiových” sfér a k monitoru usedli s kladivem.

Dobře, trochu přeháním, ale už z těch pár dnů za volantem tohoto auta bylo jasné, že jeho vnímání okolím je neobyčejně rozporuplné. Určitě tedy existuje i řada lidí, kterým je nějaký Superb L&K vcelku ukradený, ti ostatní k němu ale bez výjimky přistupovali jedním z výše zmíněných způsobů: obdiv, nebo zatracení, nic mezi tím.

Ani jsem se tedy pořádně nerozepsal a předem vím, že před oběma tábory selžu. Nemám totiž pocit, že bych měl důvod toto auto líbat, nebo do něj kopat. Obě skupiny tak nakonec nejspíše dojdou k závěru, že ideálním východiskem bude, když společně nakopou mně. Co naplat, jdeme na věc.

Nevtíravě působivý

Udělat vizuálně atraktivní auto z něčeho, co každý Čech se zdravým zrakem vidí na ulici přinejmenším desetkrát denně, to je docela těžký úkol. Řešení pro designéra přesto existují, a to nejméně dvě.

Buď na jinak vcelku nevýrazné auto navěsí spoustu nepřehlédnutelných cinkrlátek z pravého plastu, falešného chromu a dalších „hodnotných materiálů” a bude doufat, že to, co odlétne v aerodynamickém tunelu, nikoho nezabije. Nebo se na to zkrátka vykašle, nechá auto jak je a bude říkat, že jde o decentní luxusní verzi, která nemá dráždit závistivé sousedy.

S nikým jsem o tom nemluvil, ale mám pocit, že ve škodovce by neprošlo ani jedno. Cílem konstruktérů tak velmi pravděpodobně bylo něco jako „odlišit a přitom nedáždit”, a to by nešlo ani s cinkrlátky, ani bez nich. Něco se zkrátka zkrátka stát muselo a zároveň toho nesmělo být příliš.

Autoři v tomto případě vsadili na decentní a přesto nepřehlédnutelné modifikace - novou barvu karoserie Magnetic, litá kola Sirius a pár drobností jako chromované žebrování masky chladiče. A mám pocit, že dosáhli přesně toho, čeho dosáhnout chtěli. Sám jsem na tento „hnědý luxus” zprvu hleděl s rozpaky, ale po kontaktu se skutečným autem jsem svůj názor musel přehodnotit. Tohle auto „vypadá jinak”, na znalé zvládne zapůsobit svým nesporným majestátem (Superb kombi je vážně kus auta a v tomto provedení vypadá neobyčejně), přesto dokáže mezi ostatními vozy proplouvat vcelku nepozorovaně.

Jestli byla cílem autorů nevtíravá působivost, pak říkám: dobrá práce. A pokud to bylo cokoli jiného, tak to prostě nevyšlo.

A ještě jedna poznámka - překvapilo mě, kolik kolemjdoucích vědělo, že jde o Superb Laurin a Klement, „tu superdrahou škodovku” a bylo s to ji obdivovat. Těch, kteří to vědět nebudou, bude patrně beztak více, přesto jsem čekal, že za tímto autem neotočí hlavu nikdo. Nestalo se a pokud plánujete koupi L&K s cílem vyprávět závistivcům, že jde o verzi 1,4 TSI Active v pěkném laku, opatrně s tím, nemuselo by to vyjít.

Interiér je v pořádku, ale nic víc

Jestliže exteriér na mě dokázal zapůsobit, o interiéru to říci nemohu. Ne snad, že by byl špatný, to není ani v obyčejnějších verzích, jakýsi punc výjimečnosti ale postrádal.

Ano, je tu zajímavá kombinace hnědých a černých plastů, dřevěné obložení, čalounění hnědou kůží a v případě testovaného auta i kopice výbavy čítající většinu toho, co dnes lze do Superbu koupit. Ale od auta s cenovkou 1,3 milionu korun, jehož luxus je postaven do značné míry právě na nadstandardní výbavě, jsem čekal více. Vyhřívaná a elektricky ovládaná sedadla, panoramatická střecha, navigace nebo aktivní parkovací asistent, to všechno je fajn, ale nic z toho nepatří mezi prvky, které bych v tomto voze automaticky neočekával.

Abychom si rozuměli, nejsem člověk, který od auta za milion čeká, že mu po usednutí za volant začne kolem hlavy létat maketa hvězdné lodi Enterprise, aby se necítil obyčejně. O to tu nejde, netoužím po podobných „kravinkách”, abych vnitřek vozu ocenil jako výjimečný. Problém je v tom, že v cenových sférách, do kterých se Superb Laurin a Klement šplhá (může stát i přes 1,5 milionu Kč) se pomalu stává konkurencí aut jako je Audi A6, BMW 5, Mercedes třídy E nebo Lexus GS. A tyto vozy tam, kde Superb s možnostmi své výbavy končí, teprve začínají. Nejsem sice z těch, zákazníci aut na pomezí střední a vyšší střední třídy ale dnes mohou toužit třeba po adaptivním tempomatu, vyhřívaném volantu a dalších pokročilých komfortních nebo bezpečnostních prvcích. Do Superbu je prostě nedostanou, ani kdyby se zbláznili.

A konec konců, testovat auto znamená zprostředkovávat pocity. A musím říci, že můj pocit po usednutí do zkoušeného L&K byl „hm, pěkný Superb”. Pokud by mi nikdo neřekl, že sedím v tom nejluxusnějším z luxusních provedení se skoro nehoráznou cenovkou, nepoznal bych to. A to považuji za problém.