Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zákon nabídky a poptávky na platnosti nepozbyl, v otěžích tržních regulací ale dýchá těžce. Následky pak mohou nést i ti, kterých se to zdánlivě netýká.

Land Rover loni v lednu definitivně ukončil výrobu Defenderu, aniž by přišel s jakýmkoli nástupcem. Ten má dorazit až příští nebo přespříští rok a je otázkou, jaký vlastně bude. Na trhu tak zůstala díra, neboť zájem o Defender neutuchal a aktuální výsledky konkurenčního Mercedesu třídy G ukazují, že po takových autech touží spíše stále více lidí. Proto také třícípá hvězda nechystá ani do budoucna dramatické změny.

Proč tedy Land Rover výrobu Defenderu ukončil? Sám to může vysvětlovat lecjak, klíčová část odpovědi je ale jednoslovná: regulace. Ať už jde o bezpečnost, spotřebu nebo emise, vyhovět jim prehistorickým modelem, jakým je Defender, bylo stále těžší a dražší, a tak si Britové v jednu chvíli řekli, že pro ně bude levnější Defender vůbec nevyrábět. Považujeme to za chybu, neboť z vozu se - podobně jako ze zmíněného Géčka - stala taková ikona, že by za ni část klientely dala v podstatě cokoli, nehledě na její prospěch pro image značky. Ale automobilka se rozhodla jinak. A nyní sklízí to, co zasela.

Že jsou na ni její fanoušci rozzlobení kvůli samotnému ukončení výroby, je jedna věc, teď mají ale ještě jiný důvod se hněvat. Zastavení výroby stále žádaného modelu má totiž důsledky, které nikdo nedomyslel a nejlépe ukazují, jak silná poptávka po tomto modelu na trhu přetrvává. Ukazují to údaje britské policie, podle níž po loňském zastavení produkce Defenderu nezvyklým způsobem vzrostl zájem o něj mezi zloději.

Loni bylo kupříkladu v hrabství North Yorkshire ukradeno o 69 procent Defenderů více než předloni a zbytek země prý hlásí podobná čísla. Počet krádeží přitom začal narůstat v dubnu minulého roku, tedy jen pár měsíců po ukončení výroby - náhodná spojitost to jistě nebude.

V hrabství West Yorkshire pak bylo za posledních pět let bylo ukradeno 530 exemplářů Land Roveru Defender, jen mezi dubnem a prosincem 2016 jich ale bylo 120. Nalezena pak nebyla ani čtvrtina odcizených vozů, což má podle důstojníka Andyho Barra své opodstatnění. „Tato auta jsou často exportována, ať již v celku nebo po součástkách, a tak mohou velmi rychle zmizet. Mnoho zlodějů navíc pracuje v organizovaných ganzích kradoucích Defendery na zakázku.“

Policie radí majitelům těchto Land Roverů, aby své vozy vybavili dodatečným zabezpečovacím zařízením a hlídali své aktivity na sociálních sítích, kde si prý zloději vytipovávají konkrétní vozy vhodné k odcizení. Ten hlavní problém - vytvoření umělého převisu poptávky nad nabídkou, který není možné odstranit standardní výrobou -, ale zůstává. A dokud bude existovat, bude tu i dostatečná finanční motivace pro zloděje, aby riskovali krádeží těchto aut více než zcizením jiných.

Většina aut údajně končí v zemích bývalé SSSR, takže jejich šance na opětovné nalezení po delším čase od krádeže je v podstatě nulová. Příznivci a majitelé Defenderu tak vážně mají o důvod více se na Land Rover zlobit - nejenže si nemohou koupit nový kus svého oblíbeného auta, ale mohou přijít i o ten svůj starý. Přesto má tato mince i svou pozitivní stranu - ne každý auta krade a ti, kdo je chtějí koupit, se musí též potýkat se slábnoucí nabídkou. A tak ceny Defenderů utěšeně rostou. A nedá se očekávat, že by se tento růst měl někdy zastavit - s příchodem nové generace dost možná nabere ještě větší „švunk”...

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec