Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Britský exkluzivní sedan dostal nejen ručně vymodelovanou karoserii, ale také prodloužený rozvor. Ten vylepšil prostor vzadu i jízdní vlastnosti.

O znovuzrození značky Lagonda jsme se hojně rozepisovali v předloňském roce, kdy Aston Martin představil svůj vrcholný sedan. Ten přitom měl původně být k mání pouze ve sto exemplářích a navíc jen na Středním východě. Nicméně nový šéf britské automobilky Andy Palmer nakonec tuto strategii pozměnil, a tak může Lagonda Taraf potěšit také zákazníky v Evropě, Spojených státech, Singapuru nebo v Jižní Africe.

Spekulovat lze o tom, proč se vlastně Aston rozhodl Lagondu vzkřísit. Faktem ale zůstává, že trh s dvousedadlovými sportovními auty je velice omezený a nabídka je bohatá. Pozornost movitých zájemců se navíc přesouvá k sedanům a „sportovním” SUV. Aston se jim pokusil nabídnout Rapide, jenže ten opět musí čelit velice silné konkurenci v podobě Porsche Panamera. SUV asi u Astonu nepřichází v úvahu, jedinou cestou je vybudovat si vlastní koutek na trhu. Sportovních supersedanů s jistou dávkou exkluzivity je na trhu málo, o klientelu se perou hlavně Bentley a Rolls-Royce. Možná asi tak u Astonu řekli, proč to nezkusit tam a nevyužít k tomu slavnou značku minulosti?

Lagonda Taraf na jedné straně stojí na základech běžných (dá-li se to tak vůbec říci) Astonů, současně ale přináší věc jinde v tomto segmentu nevídanou. Celá jeho karoserie je vytvořena stejný postupem jako u modelu One-77, tedy z uhlíkových vláken. Dalšími hlavními definičními parametry jsou šestilitrový dvanáctiválec o výkonu 560 koní, osmistupňová automatická převodovka ZF umístěná u zadní nápravy, pohon zadních kol a rozvor 3190 mm. Tím dokonce překonává většinu prodloužených verzí standardních modelů

Předpokládáme, že se v rámci České republiky najde jen pár šťastlivců, kteří budou moci novou Lagondu zkusit na vlastní kůži, proto musíme vzít za vděk komentářem Jonnyho Liebermana z magazínu Motor Trend. Nejdříve novinku srovnává s jejím nepřímým předchůdcem, který byl sice propadákem, ale po designové stránce je to úžasný vůz. Lieberman rovnou přiznává, že jej také preferuje, ovšem jak u něj, tak u nás hraje roli fakt, že to byl jeden z našich dětských idolů. Taraf na ni však navazuje dlouhou a nízkou, Liebermanem velice oceňovanou siluetou.

Nejen jí ale Taraf exceluje, výborné prý jsou i jízdní vlastnosti. Americký novinář pěje chválu i na automat uložený u zadní nápravy, který v jeho očích maže veškeré negativní zkušenosti, které má s moderními vozy Astonu Martin spojené. Objevila se i kritika zaměřující hlavně směrem k interiéru a jeho výbavě elektronickými systémy.

Lieberman se v závěru zabývá otázkou, jestli Taraf opravdu stojí za milion dolarů (cca 24 milionů korun)? Našel si k tomu zajímavou paralelu u hodinek. Sám nosí Casio G-Shock v ceně několika set dolarů, jak ale podotýká, za dva milióny USD si můžete koupit chronografy Richard Mille. Oboje hodinky stále umí jen jedu věc - ukazovat čas. Má cenu kupovat si ty drahé? Ano, má, kvůli jejich exkluzivitě. A stejně je to i u Tarafu. Proč jezdit v třídě S, kterých je v určitých oblastech Londýna více, než taxíků...

Petr Prokopec