Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Říká se, že řidič má být vždy schopen zastavit na vzdálenost, na kterou vidí. Máme obavu, že tímhle se trvale neřídí skoro nikdo, tihle dva řidiči ale výjimkou jistě nebyli.

Je to poučka nanejvýš klasická, a tak ji na jednu stranu nikdo nerozporuje, na tu druhou se ji ale také málokdo opravdu řídí. Mnozí sice budou říkat, že oni jsou těmi, kdo ano, ale zamyslete se nad tím - skutečně jste vždy, všude a za všech okolností jeli po silnici takovou rychlostí, abyste bezpečně zastavili, kdyby se před vámi stalo cokoli. Ano? Pokud se nejmenujete Mirek Dušín, velmi pravděpodobně si lžete do vlastní kapsy.

Však si uvědomte, kolik na našich cestách najdete třeba ostrých zlomů silnic, tzv. slepých horizontů za které není před jejich dosažením vidět více než pár metrů. A jsou na cestách, na kterých platí devadesátka a málokdo ji na takových místech snižuje. Přitom i 50 km/h by mohlo být moc, kdyby za zlomem ležel přes cestu třeba kmen stromu, který uvidíte až na horizontu samém. Něco takového se nedá ubrzdit, a to se bavíme o optimálních podmínkách. Přidejte si déšť, sníh, mlhu, noc... Všechno toto jízdu nějak ovlivní, řešení naznačeného ale bude ještě složitější. A to je jeden příklad z mnoha možných.

Pochopitelně ale platí, že pokud jedete „normálně”, rozumějte při běžné jízdě z jednoho místa do druhého, je pravděpodobnost setkání s takovou neřešitelnou situací menší. Ale co když se jedete v Arielu Atom a na motocyklu jen tak projet po klikaté cestě a za zatáčkou najednou spatříte auto stojící uprostřed vašeho pruhu? Tak přesně to vám ukáže přiložené video.

Dotyční nejeli nijak zvlášť rychle, adekvátně svižnější jízda pro zábavu to ale nepochybně byla. Řidič, který stál „uprostřed” cesty, jistě také nezaslouží metál, nicméně nevíme, co se mu stalo - ne vždy se dá s autem zajet byť jen ke krajnici, takže špínu na něj bezostyšně házet nelze. Zbytek děje už je souhra těchto faktorů a výsledek mimo jiné ukazuje také to, že před překážkou není možné jen zastavit, ono se jí lze také vyhnout. Jen se pak stáváte obětí okolností - jestli někdo nepojede v protisměru, kolik prostoru je u silnice, co se v něm nachází...

Jak asi tušíte, tihle dva měli v tomto neštěstí dost štěstí, bylo to ale opravdu o fous. Poučení pro nás? Mentorovat nehodláme, pro silniční hrátky je ale přece jen lepší najít si poněkud přehlednější silnici, kde vás něco takového spíše nepotká. I takové se najdou a jízda po nich nemusí být nudná...

Petr Miler