Autoforum

/

Foto: BMW

Chtělo oslnit výkonem a z něj vyplývající dynamikou, místo toho ale dostává nakopáno ve srovnání s téměř čímkoli starším, co mu zkříží cestu. Na vině je šílená nadváha daná naprosto nesmyslnou hybridizací.

Pro mnohé automobilové nadšence je BMW modlou. Mnichovská značka přišla během své historie s řadou aut, která možná nebyla nejpohlednější, nejrychlejší, nejúspornější či nejkomfortnější, přesto však pro konkurenci vždy představovala nastavenou laťku. Řeč je o produktech divize M, kterým se odjakživa snažily vyrovnat sportovní deriváty Audi (modely RS) či Mercedesu (divize AMG). BMW je však téměř pokaždé poráželo, hlavně pak při komplexní dynamické jízdě, kdy pravidelně ukazovalo, že celkové sladění jednotlivých částí auta mají mnichovští v malíku jako málokdo.

Loni nám ale Mnichov nadělil M5 sedmé generace, která je vůbec první vozem sportovního oddělení, u nějž došlo na hybridizaci. S její pomocí pak sice výkon vylétl na 727 koní, ten je ale k dispozici jen do chvíle, než si vybijete baterky. Zároveň s ním pak došlo na obrovský nárůst hmotnosti, která ale nikdy nikam nezmizí. Kde se tedy předchozí provedení F90 zvládlo ve verzi CS dostat na 1 866 kilo, tam novinka počítá s 2 435 kilogramy. Máme tu tedy nárůst o takřka šest metráků, který nedokáže přebít ani onen dočasný výkon navíc, však zmiňované CS má k dispozici 635 koní vždy a všude. Nová M5 se tak stala postrachem sprintů pro sebe sama ve srovnání s kýmkoli. A i z dalšího klání odešla jako spráskaný pes.

M5 G90 se znovu postavila na startovní čáru s M5 G30, k nim se přidal ještě Mercedes-AMG GT 63 S E Performance. Ten sice stejně jako nové M5 používá plug-in hybridní techniku, nicméně třícípé hvězdě se povedlo aspoň lépe vyvážit poměr výkonu a hmotnosti - na jedné straně máme 843 koní, na druhé pak 2 305 kg. I když je tedy rovněž Mercedes pořádný cvalík, po stránce papírové představuje vedle obou BMW papírového favorita. A tím je ve finále i ve skutečnosti, neboť závod ve sprintu vyhrál.

Nové generaci M5 jsme nicméně již počátku nedávali nejmenší šanci, stejně jako jsme jí nefandili. I přes naši lásku k BMW zkrátka nedokážeme a vlastně ani nechceme zastírat odpor vůči vozu, jehož technické řešení se zrodilo jen a pouze jako úlitba přerozdělovacím mechanismům postaveným kolem papírových emisí CO2. Spíš nás zajímalo, jak moc bude zaostávat za svým předchůdcem. Nyní to máme černé a bílém, a o veselé čtení z pohledu BMW jistě nejde. Jak M5 CS, tak i AMG totiž sprint na stovku zvládly za 2,9 sekundy a čtvrtmíli zajely za 10,77 a 10,75 sekundy.

Co novinka? Čas 3,2 sekundy v prvním případě je navzdory své nominální výši až trochu trapný, protože hybridizace se pozitivně projevuje hlavně v nižším tempu, kdy lépe pracuje s přenosem výkonu na silnici. Ve druhém případě pak můžeme zmínit 10,96 sekundy, což je sice o trochu lepší hodnota, ovšem stále tu nemáme nic, čím by se značka mohla chlubit. Mnichovští by tak urychleně měli přijít s faceliftem, což podle všeho dělají, technické řešení vozu ale podle všeho v principu nezmění. A to bude zlé - přidat výkon tomuto hybridnímu pohonu nebude těžké, s víc jak 2,4 tunami hmotnosti ale půjde jen o trochu rychlejší pojízdnou tragédii.

Zdroj: Mercedes-Benz Downtown Calgary@Youtube

Petr Prokopec