Autoforum

/

Foto: Bugatti

Je to na jednu stranu smutný konec jedné éry, na tu druhou jde o fascinující tečku za dekádami evoluce, která se do historie má zapsat jako pokořitel zdánlivě nepřekonatelných rekordů.

Čistě spalovací éra Bugatti se pomalu chýlí ke konci. Vůbec posledním vozem, který dostane ikonický osmilitrový šestnáctiválec, je specialita jménem Bolide, která původně vznikla pouze jako experimentální studie. Movitá klientela se nicméně na reálný stroj začala dotazovat tak intenzivně, až v Molsheimu bouchli do stolu a projekt odsouhlasili. Aktuálně Bugatti oznámilo, že první exempláře dorazí k zákazníkům příští rok, neboť značka pokročila v testech reálných prototypů, ze kterých pořídila i níže přiložené záběry. Auto na nich působí až hrozivě - zní a po letištní dráze i poletuje skoro jako stíhačka z druhé světové.

Je tomu tak přesto, že ve srovnání se zmíněnou studií produkční Bolide dosud působil o trochu méně zajímavě. Do vínku totiž nakonec dostane „jen“ 1 600 koní namísto 1 850. V případě hmotnosti se pak výrobce posunul od muších 1 240 kilogramů na již ne tak působivých 1 450 kg. Bolide nicméně stále překonává poměr 1:1. Mnohem podstatnější je, že k zemi jej budou tlačit tři tuny přítlaku, tedy dvojnásobek jeho hmotnosti. Utrhnout tohle auto tak bude v podstatě nemožné, a to i ve chvíli, kdy pojedete po stropě.

Právě kombinace hmotnosti, výkonu a aerodynamiky má vést k pokoření prakticky všech okruhových rekordů. Bolide má totiž zvládat přetížení až 2,5 G. Trať Le Sarthe, kde se zakrátko pojede dalších ročník závodu 24 hodin Le Mans, by totiž vůz měl teoreticky obkroužit za 3 minuty a 7,1 sekundy, tedy rychleji než závodní Toyota TS050. Ve srovnání s ní ovšem bude hypersport z Molsheimu stejně snadno ovladatelný, jako jakékoliv jiné Bugatti, a to i ve vysokém tempu.

Právě snaha o maximální přívětivost je důvodem, proč vůz dostal do vínku klasická zpětná zrcátka a nikoli kamery. Právě s jejich pomocí mají totiž jezdci na závodní dráze snadněji odhadnout vzdálenost od ostatních aut. Bugatti přitom dodává, že právě takové malé, ovšem o to podstatnější detaily v podstatě oddělují zrno od plev a umožňují majiteli, aby zažil něco, co nikdo jiný nenabízí. Levné takové zážitky však nejsou, ceny totiž startují na 4 milionech Eur (cca 95 milionů Kč).

I přes tak vysokou částku je nicméně celá 40kusová produkce již dávno beznadějně vyprodaná. A protože skutečně nic dalšího s ryze benzinovým motorem W16 již nevznikne, dá se očekávat velmi rychlý růst hodnoty. Zapotřebí pochopitelně ale bude, aby majitelé udrželi nájezd na uzdě. Veškeré simulace, jimiž vůz prošel, i reálné testy, které jej letos čekají, jsou tak do jisté míry zbytečné. Ovšem tak to už u ultradrahých moderních aut bohužel chodí.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec