Autoforum

/

Foto: BMW

Nová M5 je jako dárek, který vám dokola něco dává, akorát ne v pozitivním smyslu slova. Tohle auto dává jednu ránu za druhou, a tak čím víc o něm víte, tím víc bolesti prožíváte - i zvukový projev auta je tak ubohý, že by vás ani nenapadlo, že má pod kapotou motor V8.

Když vzpomínáme na lepší časy automobilového světa, obvykle zmiňujeme éru okolo roku 2005, kdy přirozená evoluce aut dospěla do bodu, kdy už průmysl byl schopen generovat vozy v mnoha technických ohledech zajímavé i dnešní optikou, současně ale nebyl svázán přemírou regulací, která technikům řezala křídla tak u těla, že s nimi sotva mohli mávnout. Pozdější vývoj ale stále více oceňuje ještě jeden vrchol evoluce, který je spojen s dobou asi o 10 let pozdější.

Auta byla tehdy už v mnoha ohledech stižena něčím, čemu bychom bez uzardění dali jméno Bruselský mor - všeobjímající downsizing byl v plném proudu a s ním i záplava turbomotorů, auto bez start-stopu skoro neexistovalo a už tehdy jste si museli koupit McLaren, abyste dostali vůz s hydraulickým posilovačem řízení, mimo jiné. Přesto tehdy vládl i jeden velmi pozitivní trend - automobilky se snažily dělat nová auta stále lehčí.

Bylo to právě tehdy, kdy přišly na trh vozy jako BMW M3 F80, které bylo citelně (v závislosti na specifikaci asi o 90 kg) lehčí než předchozí M3 E90. Tehdy jsme to neocenili, litovali jsme ztráty atmosféricky plněného motoru V8, podobně M5 F90 byla o pár let později navzdory přidání pohonu 4x4 asi o 10 kg lehčí než starší F10. Byl to obecný trend, dokonce i Škoda Superb III byla asi o 75 kg lehčí než dvojka, konstruktéři se tehdy v honbě za vyšší efektivitou snažili auta odlehčit. Jejich dnešní nástupci se jim asi musí smát: „Podívej se, Karl před 10 lety nacpal miliardu do toho, aby ubral M5 8 kg a snížil spotřebu o 0,1 litru. My jsme do ní nacpali půl tuny elektromotorů a baterek a jsme na 1,6 litrech na 100 km,” říkají si teď asi v Mnichově.

Takto zvráceným se svět stal a právě nová je toho nejlepším důkazem. Představení generace G90 v průběhu tohoto týdne bylo obrovským zklamáním, a to napříč publikem. Jen pár servilních médií a zarytých fandů se stále pokouší tvrdit, že 2,5tunová hmotnost takového auta spojená s nižším výkonem než dřív, která pramení v horší dynamiku za vyšší cenu, není asi kilometr za hranicí snesitelnosti. Však tohle auto auto váží jako obří americký pick-up s okruhovým sporťákem ve vleku a nemá vlastnosti jediného z nich. Ale počkejte, pořád má přece motor V8, tak aspoň bude znít... No, to se podivíte.

Níže můžete slyšet, jak někdo novinku túruje ve studiu, které by třeba M3 F80 zbořila svým praskáním a M3 E92 svým jekotem. M5 G90 jej zboří leda smíchem publika stojícího opodál, protože tohle auto prakticky žádný zvuk nemá. Turba, filtry pevných části a hlukové regulace způsobily, že budete vůz marně odlišovat od Octavie TSI, která vám stojí před domem. A pokud náhodou něco uslyšíte uvnitř, bude to jen z reproduktorů. Překvapení to ale bohužel není - už M3 G80 po úplném vypnutí umělého zvuku na palubě (to vám BMW v servisu umožní, ale nechá si to za to zaplatit, standardní „vypnutí” v palubním menu umělý zvuk jen omezí) nezní prakticky nijak, je to také Octavia TSI v jiném odstínu. Nová M5 je zjevně na stejné lodi.

Takhle vypadá postupné vybíjení spalovacích aut v praxi - M5 v mnoha ohledech spojuje jen nevýhody všech automobilových koncepcí do jednoho celku, je to opravdu tragický kompromis. A mnohým se ani nelíbí, jak vypadá. Pokud patříte mezi ty, kteří si potrpí na „emotivní vjemy”, zvukový projev auta ty vaše rozhodně nespasí.

Zdroj: keeping_up_with_the_bavarians@Instagram

Petr Miler