Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Víme, že zrychluje tak extrémně, že pokoří všechno od Bugatti po Teslu. A víme i to, jaké triky k tomu používá. Jak ale takové extrémní zrychlení vypadá?

Psal se letošní duben, když se to stalo poprvé. Americký Dodge tehdy odhalil nový Challenger SRT Demon a řekl rezolutně, že tohle je nové nejlépe zrychlující auto světa mezi stroji s homologací pro běžný provoz. K získání tohoto titulu musí být s to pokořit stovku za 2,3 s a během prvních metrů akcelerace poslat na zadní kola takovou nálož výkonu, že se při tom postaví na zadní. Ony 2,3 sekundy přitom nejsou žádným údajem z říše fantazie, dosaženým aplikací neobvyklých metrik. Naopak, tohle je prostě čas zrychlení na stovku (přesněji 96 km/h, 60 mph), jak jej vůz opravdu dosáhne - kdyby bylo zrychlení měřeno pro běžného člověka hůře srozumitelnými „sprinterskými metodami”, umí být ještě rychlejší.

Lidé z koncernu FCA o tomto autě po dubnové premiéře promluvili ještě několikrát a bylo vždy zajímavé je poslouchat. Dozvěděli jsme se například, že na onu rekordní akceleraci sice musí být vůz specificky vybaven i nastaven, i v režimu Eco si ale podá kde koho. A také jsme tu měli ohromující čísla definující toto auto, už spotřeba paliva při maximální akceleraci brala dech.

To všechno ale byla jen teorie, nás nejvíce zajímá praxe. Na tu dochází až nyní, neboť teprve v této době pouští Dodge k prvním vyrobeným kusům americké novináře. Jedni z nich, kolegové z amerického Autoblogu, tak na sprinterské dráze mohli kamerou zaznamenat, jak vypadá ona drtivá akcelerace z pohledu řidiče. A je to opravdu zajímavá podívaná.

Celé to představení lze obtížně popsat slovy, kombinace zvukových a obrazových vjemů je nenahraditelná. Tak se na to prostě podívejte a představte si, že byste takhle vypálili z křižovatky cestou pro rohlíky. To by se asi leckdo podivil. Máte-li zájem, auto je v prodeji, jen cena bude vzhledem k omezenému počtu vyrobených kusů běžně vyšší než ta ceníková. A také se musíte - jak už to s démony bývá - smířit s tím, že i tomuto ďáblu se tak trochu upsat, asi třináctkrát...

Petr Miler