Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jak se pozná, že je někdo v něčem opravdu dobrý? Že ostatní převyšuje, i když se o to vlastně ani nesnaží. O Challengeru Demon to platí dokonale.

Dodge Challenger SRT Demon je fascinující auto. Ne každý den se můžeme seznámit s novým, nejrychleji akcelerujícím vozem planety, který může do normálního provozu. Zrychlení z klidu na stovku (či spíše 97 km/h) americký muscle car zvládne za 2,3 sekundy, respektive ještě o dvě desetiny rychleji, pokud použije techniku převzatou ze závodu dragsterů. To jsou hodnoty, jimž se nemůže rovnat ani Bugatti Chiron, nemůže se jim rovnat nikdo.

To je ale absolutní maximum, něco jako když Schumacher musel najít poslední rezervy svého talentu i schopností, aby udolal Häkkinena. Demon této akcelerace dosahuje jen se stooktanovým závodním palivem a příplatkovým systémem Direct Connection. Ten majitelům umožní přístup k vrcholným 852 koní a 1 047 Nm točivého momentu. Pokud ovšem budete rozpočet držet na uzdě, dostanete k dispozici „pouze“ 819 koní a 975 Nm. V případě volby režimu Eco se motor dokonce přepne na mapu dávající 507 koní.

Jenže podobně jako Schumacher se musel snažit kvůli Häkkinenovi a většinu z nás by překonal v režimu „výlet”, potřebuje i Demon tyhle věci jen k cestě za absolutním maximem. Že je opravdu rychlý, se pozná jinde - v základní konfiguraci, v režimu zvaném Ekonomický, kdy dává „jen” oněch 507 koní výkonu. Tedy se sice nemůže považovat za nejlépe zrychlující auto planety, i tak ale umí dát pořádnou ránu.

Ostatně, stále má k dispozici zámek výstupní hřídele převodovky, který auto před startem udrží na místě. Stále také může použít funkci regulující točivý moment. Ta umožní kompresoru dosáhnout tlaku 8 psi bez toho, aby motor dosáhl otáček, při kterých by zadní pneumatiky rychle ztratily trakci a jen se bezmocně protáčely na místě.

Nesmíme zapomínat ani na radiálky Nitto, které má Demon v základní výbavě a které jsou jen tak tak legální pro běžný silniční provoz schváleny. A aby toho nebylo málo, pak lze u vozu i bez vrcholných 852 koní počítat s režimem Drag, který změkčí přední tlumiče a přitvrdí ty zadní, aby tak mohlo dojít k přesunu 1 168 kilogramů z celkové hmotnosti 1 941 kg na zadní kola.

Při zapojení všech těchto systémů a 819 koní „prostředního” režimu zvládne vrcholný Challenger sprint na čtvrtmíli, tedy na 400 metrů, za pouhých 9,96 sekundy. Standardně vybavený Demon je tak o pouhé tři desetiny sekundy pomalejší než varianta osazená příplatkovými 852 koňmi. Přitom si vystačí s běžným benzinem, což platí také pro aktivaci režimu Eco. A právě v takové chvíli odevzdá nejvíce výmluvný výsledek - na čtvrtmíli potřebuje pouze 11,59 s.

Abychom toto číslo zasadili do správného kontextu, vezmeme si na pomoc Alfu Romeo Giulia QV. Je to důstojný konkurent, italský sedan sám o sobě ohromuje jízdní dynamikou, však se na ni podívejte sami. O tu se stará 510 koní, jež vůz dovezou na stovku za 3,9 sekundy. Čtvrtmíli Quadrifoglio Verde zvládne za 12,1 sekundy - tedy o půlsekundu pomaleji než Dodge v ekonomickém, čili nejpomalejším nabízeném režimu. Že porazí i všechny další vozy pomalejší než Giulia QV, je nasnadě. Mezi nimi třeba i BMW M3 a M4 či Mercedes-AMG C63 S, všechno velmi rychlé stroje vybičované k maximálním výkonům.

Jinými slovy, Demon je opravdu pekelně rychlý. Podle magazínu Auto News dokonce natolik, že by jeho prodej měl být zakázán. Koncern FCA měl dle autora postavit účelový dragster, který ohrožuje životy ostatních motoristů. Organizace National Hot Rod Association tento model dokonce vykázala ze závodních kolbišť, neboť je příliš „rychlý“.

Že jde o názor člověka, který Demon ještě neřídil a jen stěží ho lze titulovat automobilovým nadšencem, není třeba dodávat. Stejně jako nejspíše ani nemusíme zmiňovat, že s ním většina čtenářů nesouhlasí. Bezpečnost či nebezpečnost vozu koresponduje hlavně se schopnostmi a odpovědností člověka za jeho volantem - ten může udělat smrtící zbraň klidně ze Škody Citigo...

Zdroje: Motor Authority, Auto News

Petr Prokopec