Autoforum

/

Foto: BMW

O tom, že BMW svého času koketovalo s motory o šestnácti válcích, se ví, nakonec projekt Zlatá rybka je mezi fanoušky značky známý. Nebyl ale jediný, vznikl ještě jeden vůz s motorem V16 na bázi řady 7 generace E38.

V 80. letech minulého století se BMW rozhodlo světu dokázat, že Německo má v automobilové branži znovu navrch. Mnichovští tehdy odstartovali vývoj nových pohonných jednotek, na jejichž vrcholu se skvěla pětilitrová jednotka V12 s kódovým označením M70. Technici Karlheinz Lange, Adolf Fischer a Hanns-Peter Weisbarth ovšem měli pocit, že řada 7 osazená touto jednotkou na zašlapání konkurence do země pořád nestačí, a to přesto, že BMW s dvanáctiválcem předběhlo Mercedes-Benz o čtyři roky a koncern Volkswagen dokonce o čtrnáct let.

Fischer tedy jednotce V12 čtyři válce přihodil, zvětšil objem motoru na 6,7 litru, a dal tak světu i značce šestnáctiválec. S prací byl hotov poměrně rychle, neboť vývoj odstartoval v červenci 1987 a zkraje dalšího roku již byla jednotka hotová. V květnu 1988 pak došlo na první testy limuzíny s upraveným šasí, neboť pohonná jednotka si vyžádala protažení motorového prostoru. Prakticky přesně rok po zahájení vývoje pak byl prototyp vozu interně představen vedení BMW. Jak ale nejspíš dobře víte, sériová výroba odklepnuta nebyla.

Jedním z klíčových důvodů byl fakt, že nový agregát si žádal extrémní chlazení. To se ovšem kvůli jeho velikosti pod přední kapotu nevešlo, automobilka jej tak musela umístit v zavazadelníku. Kvůli tomu dostala řada 7 podivný nádech nad zadními koly. Manažeři značky si spočítali, že něco takového by nevyšlo zrovna levně, touha klientely by však s ohledem na kontroverzní zevnějšek a omezený zavazadelník enormní nebyla. V rámci generace E32 tak vznikl jediný exemplář, o které jsme v minulosti nejednou psali.

Jak se nyní dozvídáme, nešlo nakonec o jediný pokus, značku možnost instalace šestnáctiválcového motoru pod kapotu řady 7 dál lákala. K pohonné jednotce 6,7 V16 se tak Němci zakrátko vrátili, v té době však již mířila na trh generace E38. Ta již byla delší, objemný agregát tak zvládala hostit mnohem lépe. Nicméně i tak si nový prototyp vyžádal prodloužení předních nosníků. Zavazadelník však již omezený neměl, nebylo tedy třeba ani nevzhledného sání na bocích.

Exemplář z roku 1990 navíc nebyl až tak „přemotorovaný“, v jeho případě totiž jednotka na rozdíl od předchozích 408 koní produkovala 348 koní. To sice s přehledem stačilo na nejvyšší rychlost 250 km/h, ve srovnání s jízdní dynamikou a výkonem 380 koní, jaké produkoval dvanáctiválcový motor v řadě 8, však nebylo čím se chlubit. BMW tedy podruhé uzavřelo kapitolu s názvem V16, přičemž druhý prototyp bez jakékoliv veřejné prezentace zavřelo do svého depozitáře.

Z toho vůz vykoukl až minulý týden u příležitosti akce Techno-Classica Essen. Její návštěvníci se tak mohli seznámit s utajovanou kapitolou BMW, jež měla pokračování poté, co mnichovská automobilka převzala Rolls-Royce. Zpočátku totiž koketovala s myšlenkou nacpat pod jeho mnohem delší kapotu opět šestnáctiválec, dokonce devítilitrový. Nakonec ale znovu zůstalo jen u dvanáctiválce, byť také v případě dvojitého R pár konceptů vzniklo. To je ale již jiný příběh.

Předchozí generace šestnáctiválcového prototypu byla výkonnější i kontroverznější, do produkce se taktéž nedostala. Foto: BMW

Zdroj: BMW

Petr Prokopec