Autoforum

/

Foto: RM Sothebys, tiskové materiály

Až neuvěřitelnou sumu musel vytáhnout zatím neznámý sběratel za monopost, který je i mezi plejádou strojů, s nimiž německý šampión bořil historické rekordy, považována za pomyslný korunovační klenot.

O uplynulém, na sportovní události vskutku vydatném víkendu, se jela také další velká cena Formule 1. A ne jen tak ledajaká, šlo o tu možná vůbec nejslavnější - Grand Prix Monaka. Ačkoli tzv. městských okruhů v seriálu F1 za poslední roky přibylo víc jak hub po dešti, jen málokterý další z nich skutečně využívá běžně používaných městských silnic (pouze Ázerbájdžán a Signapur?) a ani jeden se nemůže pochlubit 75letou historií a leskem monackého dostaveníčka.

Kdo kdy na Velké ceně Monaka byl - a sám jsem měl to štěstí hned dvakrát - ví, že je to na jednu stranu úžasné místo co do prostředí a atmosféry, které je mimořádné také v tom, jak blízko se tam ef-jedničkám dostanete. A to ani nemluvím o tom, že vidět auta jezdit doslova dvě stě v městě a tři sta z místa během pár sekund zježí člověku chlupy na zádech. Ovšem samotné závodění je tam notoricky nudné až nijaké a včerejší klání, které se organizátoři pokusili vyšperkovat dvojicí povinných zastávek v boxech, nic jiného nepřineslo.

Výjimkou nebyl ani ročník 2001, kdy zvítězil tehdy dominantní Michael Schumacher. Ten sice nevyhrál v kvalifikaci, což naznačuje nějaké drama na trati, tím ale bylo v podstatě jen, že tehdy nejrychlejšímu Davidu Coulthardovi v McLarenu selhalo auto na startu do zahřívacího kola a Schumacherovi tím vítězství prakticky spadlo do klína. Na slávě jeho tehdejšího výsledku to ale nic neubralo, navíc tím položil základy nehynoucí slávy jeho tehdejšího Ferrari F2001, konkrétně monopostu se šasí č. 211, který byl v Monaku nasazen poprvé.

I toto vítězství pomohlo Schumimu k zisku titulu mistra světa a Scuderii k uzmutí poháru konstruktérů roku 2001. Po Monaku přišlo ještě důležitější vítězství Maďarsku, kde se jel třináctý závod sezóny. A po jeho absolvování měl legendární německý pilot na kontě už tolik bodů, že si s předstihem zajistil svůj již čtvrtý titul. Pro Ferrari se pak jednalo o jedenáctý zářez mezi konstruktéry, k čemuž samozřejmě pomohl i Rubens Barichello, který dojel na druhém místě stejně jako v Monaku.

Tohle auto, které zůstává dodnes plně funkční, bylo o uplynulém víkendu s velkou pompou nabídnuto v aukci společnosti RM Sotheby's. Je považováno za korunovační klenot mezi Schumacherovými ef-jedničkami kvůli všemu od své technické výjimečnosti až po závodní historii. 4 460 mm dlouhý, 1 800 mm široký a 1 100 mm nízký monopost s kompozitní karoserií hostí atmosférický třílitrový desetiválec zvládající až 18 500 otáček za minutu. Jeho neznámý výkon míří na zadní kola přes poloautomatickou sedmistupňovou převodovku a samosvorný diferenciál.

Čekalo se, že o stroj bude zájem, ostatně se o něm hovořilo jako o vůbec nejcennější Formuli 1 Ferrari spojenou s Schumacherovým jménem. Nakonec, když se tento monopost naposledy dražil v roce 2017, skoro dvojnásobně překonal aukční odhady a prodal se za 7,5 milionu dolarů, to by dnešním kurem bylo 163 milionů Kč. S takovou sumou byste si ale o víkendu neškrtli, neboť zájemci cenu stroje postupně vyšroubovali až na neuvěřitelných 15,98 milionu Eur, bezmála 400 milionů Kč.

To z něj dělá nejdražší kdy prodanou Formuli 1 v historii, suma je to skutečně až absurdní. Ale tady se prostě vše sešlo - sláva Ferrari, sláva Schumachera, sláva Monaka, výjimečnost monopostu, výjimečnost sezóny 2001, dvě vítězství v závodech ve tří odjetých... Je toho hodně, na co může tato ef-jednička vzpomínat. A podle toho stojí.

Zdroj: RM Sotheby's

Petr Miler