Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Francouzské značky 80. let si nespojíte zrovna se supersportovními kupé, Peugeot posílen úspěchy na mnoha kolbištích se ale i do takových eskapád pouštěl. Jeho Quasar byl tak výjimečný, že dodnes vypadá futuristicky.

V době, kdy soutěžním tratím vládla monstra skupiny B, se zrodil jeden velmi neobvyklý stroj. Vývojové centrum Peugeotu v La Garenne-Colombes stvořilo koncept Quasar, který se snažil těžit z úspěchů značky právě v rallyové skupině B. Byl mimořádný na poměry své doby, na poměry své značky, a to až do té míry, že na něj v některých ohledech můžeme dodnes hledět jako na zjevení z budoucnosti.

Pozoruhodné je už jméno tohoto stroje. Pochází z kosmu, jako kvasar se označuje velice jasné vesmírné těleso, které na první pohled vypadá jako hvězda, současně ale je také silným radiovým zdrojem. Studie se opravdu podobala vesmírnému objektu, nakonec ani hlavní designér se netajil inspirací žánrem science fiction.

Oním člověkem byl letos zesnulý Gérard Welter, bez přehánění geniální autor většiny krásných Peugeotů posledních dekád. Welter se mimo jiné postaral i o vzhled závodní 205 Turbo 16, a tak základ našel Quasar právě v jejím rámu. Jedinečný vůz charakterizovala polokulovitá panoramatická tónovaná skla - čelní okno vedlo prakticky od přídě a volně přecházelo ve střechu. Nosné sloupky téměř nejsou viditelné, celá konstrukce je záměrně podobná stíhacím letounům.

Kokpit přístupný vyklápěcími dveřmi má ke stíhačkám též blízko a na celém stroji je jedním z nejzajímavějších prvků. Barevně divoký interiér je prošpikován neuvěřitelným množstvím digitálních přístrojů, rovnat se mu může snad jen seriálový KITT. Palubní vymoženosti byly na svoji dobu pokrokové, kombinace displeje LCD za volantem s obrazovkou CRT na středovém panelu neměla obdoby. Cestující si mohli zobrazit navigaci, nebo posílat telexové vzkazy. Barevně odlišené digitální údaje palubních počítačů připomínaly raketoplán. O hudbu se starala hi-fi souprava s ovládáním na straně spolujezdce.

Technickou stránku vozu měla na svědomí jiná francouzská automobilová legenda, Paul Bracq. Výjimečný konstruktér chtěl mít i takový koncept stoprocentně funkční, a tak těžiště vozu tlačil co nejníže k zemi. Proto i posádka seděla prakticky na podlaze. Řidič se spolujezdcem měli k dispozici sportovní sedačky potažené kůží se lvem ve znaku, stejné zvíře pak chránilo řidiče i na volantu, když krotil nejlepší techniku své doby.

Jak jsme již zmínili, dárcem orgánů se stal Peugeot 205 Turbo 16, speciál skupiny B. Quasar proto poháněl zážehový čtyřválec XU8T s rozvodem DOHC a šestnácti ventily. Pár turbodmychadel s mezichladičem stlačeného vzduchu vydoloval z 1,8litrového objemu 600 koní (447 kW) a 490 Nm. Pohonné ústrojí nemělo kapotáž, všechny součásti motoru byly volně viditelné v prostoru za kabinou. Výkon agregátu putovala přes pětistupňovou manuální převodovku na obě nápravy.

Motor přišel z rallye, podvozek s dvojitými lichoběžníkovými závěsy dokonce z Formule 1. Brzdění si vzaly na starost čtyři vnitřně chlazené kotoučové brzdy, které se ukrývaly za koly s pneumatikami Michelin MXX rozměru 255/50 R16.

Premiéra této fascinující kreace proběhla v roce 1984 na autosalonu v Paříži a ohromila celý svět. Peugeot byl tehdy na koni - závodní oddělení kočíroval později věhlasný Jean Todt, Peugeot i díky němu exceloval v nezapomenutelných soutěžních kláních a Welter s Bracquem byli schopni postavit i takové auto, před kterými si ani Ferrari té doby nemohla být ničím jistá. Peugeotu se ale pořád dařilo hlavně v o mnoho nižších sférách a nikdo z automobilky si netroufl v době prodejních úspěchů malého hatchbacku 205 pokoušet peněženky milionářů autem z úplně jiných sfér.

Quasar tak zůstal jen konceptem a technicky vyspělý, placatý sporťák s technikou třídy 1A dodnes je dnes jen vzpomínkou na zlatá léta Peugeotu. Pokud byste měli zájem jej spatřit na vlastní oči, k vidění je ve sbírce muzea L'Aventure Peugeot v Sochaux - věřte, že i dnes vás dokáže okouzlit...

Mirek Mazal