Autoforum

/

Foto: Red Bull, tiskové materiály

Ani slavní domácí závodníci dlouho nevěděli o jeho existenci, přestože je v podstatě kompletní a s trochou opatrnosti zůstává i sjízdný. Přesto mu zvoní umíráček a jeho historie je velmi, velmi komplikovaná.

Velká Británie je nazývána kolébkou motorsportu. Dáno je to nejen tím, že zde sídlí většina týmů Formule 1, ale i historickými skutečnostmi. Vůbec prvním okruhem vybudovaným za účelem závodů aut je totiž místní Brooklands, jenž byl otevřen v roce 1907 a jezdilo se na něm až do roku 1939. Co je nicméně podstatné, nešlo o první okruh na světě. Za kolébku motorsportu bychom tak vlastně měli považovat Spojené státy, neboť na trať Milwaukee Mile vyrazila auta již v roce 1903. Od roku 1876 zde ovšem již závodili na koních.

My si nicméně dnes neposvítíme ani na číslo jedna, ani na číslo dvě. A vlastně ani na číslo tři, tedy na okruh Indianapolis Motor Speedway (1909) a číslo čtyři, což je Monza (1922). Naši pozornost místo toho upoutal pátý nejstarší okruh světa, a to Autodrom de Sitges-Terramar, který se nachází ve Španělsku v blízkosti Barcelony. Vybudován byl během pouhých 300 dní, přičemž v roce 1923 se zde jela první Velká cena. Ta nicméně byla zároveň také poslední, jakkoliv několik lokálních závodů na něm ještě bylo odjeto.

Důvodem poměrně krátké „kariéry“ okruhu byly finanční potíže. Stavební firma, která jej měla na starosti, si totiž nezvládla zajistit dostatečný kapitál. Z toho důvodu se dělníci, kterým nebyla vyplacena mzda, zmocnili pokladny s tržbami za lístky. Organizátoři závodu tak neměli peníze na vyplacení závodníků, mezi nimiž byl i Albert Divo, který Velkou cenu vyhrál. Z toho důvodu dostali zákaz pořádat jakýkoliv další mezinárodní podnik. Mimo to si ovšem závodníci stěžovali také na charakter okruhu.

Autodrom dlouhý pouhé dva kilometry totiž disponuje jen dvěma zatáčkami s až bláznivě velkým sklonem. První svírá se zemí úhel 66°, druhá dokonce 78°. Není tak jednoduché vůbec vylézt po svých na okraj trati, jak ostatně v osmém díle druhé série pořadu The Grand Tour prokázali Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May. Ti byli jedněmi z posledních, kdo na okruh zavítal s automobily. Jeho přítomnost je totiž spojena se slepičí farmou, budoucnost pak s koňskými dostihy.

My ovšem ještě chvíli setrváme v minulosti, která je dokonce spojena s českou kotlinou. Finanční potíže okruhu byly totiž natolik veliké, že jej v roce 1929 zabavila španělská vláda. Od té ji koupil československý závodník Edgar von Morawitz von Frank, který na daném pozemku vybudoval továrnu na písty. Samotnou trať pak využíval hlavně k tréninku se svými Bugatti Type 35A, 35B a 51. S prvním zmíněným mimo jiné vyhrál i místní závod Zbraslav-Jíloviště.

Po Morawitzově smrti v roce 1945 nicméně trať začala upadat, jakkoliv čas od času vyrukoval některý ze světových nadšenců a boháčů s plány na její obnovu. K té nicméně nikdy nedošlo, byť se zde odjelo několik demonstračních jízd. Z nich asi nejpamátnější je ta z roku 2012, kdy Carlos Sainz, domácí legenda motorsportu, zajel s Audi R8 LMS při natáčení propagačního videa pro Red Bull nový rekord. Dvoukilometrový ovál obkroužil za 42,6 sekundy a pozoruhodné je, že i on se tehdy o existenci okruhu dozvěděl poprvé v životě.

Zbývá už jen dodat, že trať se pro koňské závody otevře již v příštím roce. Nadmíru zajímavé přitom je, že pokud se zde nebude konat žádná akce, bude volně přístupný pro veřejnost. Pochopitelně však nikoliv pro jejich auta, ta se bohužel na jeden z nejstarších okruhů historie již nevrátí.

Inspirace: Jalopnik

Petr Prokopec