Autoforum

/

Foto: Honda

Sportovní auta dokážou být rychlá a vizuálně atraktivní, mohou být i dobrými investicemi. Málokdo by si je ale zařadil mezi mezi vozy, se kterými můžete jezdit každý den a s původní technikou to budou zvládat po vysoké stovky kilometrů. Ikona jménem NSX ale umí i to.

Honda NSX je jednou z největších japonských automobilových legend. Nemluvíme o jejím moderním plug-in hybridní provedení, které zaujalo snad jen tím, že neoslovilo téměř nikoho a ve výrobě už skončilo, nýbrž o původní variantě z 90. let. Na jejím vývoji se podílel i Ayrton Senna, který zanechal otisk hlavně na podvozku. V případě ovladatelnosti tak Honda mohla být vzorem i Porsche či Ferrari, jejichž produkty přitom byly o poznání dražší. A co je v tuto chvíli podstatné, šlo o vozy daleko méně spolehlivé.

Že to nejsou jen mýty, dokazuje jeden z majitelů jménem Sean, jehož auto ukázal do detailu youtuber Tyson Hugie. Seanovo NSX (prodané jako Acura, neboť jde o americké provedení) totiž neslouží jako garážová královna, vlastně se v garáži ani moc nevyskytuje - většinou se pohybuje po silnicích, a to už po dekády. Exemplář v klasické barvě Formula Red totiž - jakkoli neuvěřitelně to může znít - najel už přes 415 tisíc mil, tedy asi 668 tisíc km.

Současný majitel vůz koupil už před 19 lety, takže to není tak, že by si připisoval cizí zásluhy. Už tehdy byl dost ojetý, na tachometru měl 70 tisíc mil (asi 113 tisíc km), od té doby jej začal používat dennodenně a nikdy s tím nepřestal. Každoročně tak s autem zvládá ujet okolo 30 tisíc kilometrů a několikrát se s ním vydal i napříč Spojenými státy. Auto si tak prožilo i cesty dlouhé přes 1 000 km, přesto se nezdá, že by tím nějak zvlášť trpělo. Motoru vozu stačila běžná údržba, je skutečně pořád původní a nebyla ani rozebrána, ani vyndána z vozu.

V případě převodovky nicméně po najetí 123 tisíc mil (asi 198 tisíc km) muselo dojít generálku, přičemž Sean se při té příležitosti rozhodl pro integraci „vnitřností“ a koncového převodu z verze NSX-R. Díky tomu vůz působí daleko živěji. A když po 380 tisících mil (611 tisíc km) bylo třeba vyměnit tlumiče a další komponenty zavěšení, auto bylo podle majitele znovu skoro jako nové. Přesto se dalšími úpravami nechtěl zlákat, aby nenarušil každodenní použitelnost.

Auto se tak dočkalo pouze jiných litých kol a sportovního výfuku. Vše ostatní ale zůstává v původním stavu, což je opravdu na hranici uvěřitelnosti. Vůz nevypadá jako z přehlídky elegance, když si ale odmyslíme trochu zašlý lak, oděrky od kamínku a běžné opotřebení interiéru, je pořád pozoruhodně fit. Majitel si navíc zaslouží úctu i za to, že příliš nehledí na zůstatkovou hodnotu vozu - původní NSX je dnes velmi ceněné a nejezdit s ním tolik, může mít v kapse pořád auto za miliony. On si ale chtěl užít auta samého, ne růstu jeho ceny.

Bez ohledu na to jeho vůz potvrzuje, že auta dříve byla stavěna s ohledem na co největší výdrž, což o dnešní produkci platit může a nemusí. I přes vyšší produkci emisí z výfuku je tak možné Hondu NSX vnímat jako ekologičtější vůz než moderní elektromobily - ani po 33 letech nemá zdaleka namířeno do šrotu bez zásadních oprav. To o elektrických autech, která majitelé po 8 letech někdy i vyhazují do vzduchu, říci asi nepůjde.

Zdroj: Tyson Hugie@Youtube

Petr Prokopec