Autoforum

zvětšit fotografii /

Může to znít neuvěřitelně, ale člověk se naposledy podíval na Měsíc před 45 léty. Měl československé kořeny, a tak si vzal i vlajku, kterou v Lunar Roveru svezl po Měsíci.

Psal se datum 11. prosince 1972, kdy astronauti Eugene Andrew „Gene“ Cernan a Harrison Hagan Schmitt vstoupili z lunárního modulu na Měsíci. Vyvrcholila tím jedna z památných kosmických misí jménem Apollo 17, ta vůbec poslední, která dostala pozemšťana na povrch Měsíce. A byla nepochybně tou nejpamátnější z automobilového pohledu - právě tehdy se totiž Cernan s Schmittem pohybovali po Měsíci něčím, co autem můžeme snadno nazvat.

Nepředstavujte si žádnou dravou jízdu, oba muži výletním tempem ujeli po Měsíci 35 kilometrů za 4 hodiny a 26 minut. To už víme, NASA ale nyní při příležitosti 45. výročí této událo zveřejnila názorný obrázek, aby pomohla ujasnit naše představy, jak daleko se vesmírné vozidlo Lunar Rover dostalo. Stopy dráhy na Měsíci existují a také jejich snímek NASA zveřejnila.

Pokud byste trasu převedli do mapy amerického Manhattanu, trasa by vedla od bytů na severovýchodní straně přes jihovýchod zpět do středu a dále přes Central Park až daleko na jihozápad k mostu Williamsburg Bridge. Objet trasu metrem by trvalo celý den. Na mapě Prahy si představte okruh ze Staroměstského náměstí k Žižkovské věži, k Eden Aréně, dále do Chodova, přes Modřanskou rokli do Chuchle a zpět na Staroměstské náměstí přes Barrandov. Obejít pěšky pražskou trasu, která délkou odpovídá pohybu modulu, by trvalo 7 hodin 28 minut, autem byste to jistě zvládli rychleji.

Vazbu na Českou republiku potažmo Československo si ale nemusíme domýšlet, ta je tu i zcela přirozeně. Gene Cernan měl za rodiče česko-slovenský pár a na svůj původ nikdy nezapomněl. Na své kosmické mise si tak bral i malou českou resp. československou vlajku, kterou měl také před 45 léty na Měsíci. I ta tedy byla účastna možná ne zrovna velkolepé, přesto nezapomenutelné jízdy. A mimochodem, onu vlajku pak chtěl předat zástupcům Československa, kteří se s ním z politických důvodů odmítli bavit. Tak ji potají předal Luboši Perkovi z Astronomického ústavu v Ondřejově, díky němuž zůstává v České republice dodnes.

Ale zpátky k oné jízdě. Jako nejeden „výlet” autem, ani ten vesmírný se nevyhnul nečekaným potížím. Když se Gene vracel na své místo na vesmírném vozidle vypadlo mu kladivo z přední kapsy na holeni, zachytilo se pod pravý zadní blatník a odtrhlo zadní nástavbu. Oblek znemožňuje rychle reagovat, ale i tak šlo cítit, jak se kladivo zaseklo, vzpomínal ještě za svého života Gene Cernan (bohužel zemřel letos v lednu) a dodával, že se snažil střetu zabránit, ale neúspěšně.

Posádka byla na podobné problémy připravená a díky tréninku vše okamžitě opravili. Upadlý blatník mohl narušit misi, ale modelové situaci během výcviku mysleli na tento problém. Šlo hlavně o všudypřítomný prach, který se navzdory opatrnosti posádky a opravenému blatníku dostal všude. Vyjížďka přesto dopadla úspěšně a posádka Apolla 17 si z Měsíce přivezla na 90 kg kamení. Ty byste asi při popsané cestě Prahou dávali dohromady obtížně...

Stopy z oné projížďky jsou na Měsíci viditelné dodnes - přeneseno do prostředí Manhattanu či Prahy je to docela štreka

Česká resp. československá vlajka, která byla tehdy při tom, dodnes existuje též

Toto je Lunar Rover, kterým se po Měsíci před 45 léty jezdilo

Zdroj: NASA přes Jalopnik

Mirek Mazal

Další zajímavé články: