Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Až osm let po smrti jednoho z největších automobilových sběratelů se provalilo, co také ještě vlastnil. Tento nález může doslova přepsat historické tabulky.

Pokud se vám povede ulovit sumce, jemuž návnadu marně házela řada rybářů před vámi, pak jistě nečekáte, že na vás v téže řece čeká ještě jeden. Navíc takový, po kterém bude prahnout celý svět. Překvapivě přesně to se ale stalo na jihu Anglie, byť v přeneseném smyslu.

Jak jsme vás nedávno informovali, aukční síň Coys otevřela kontejner spadající do pozůstalosti jednoho z velkých automobilových sběratelů Fabrizia Violatiho. Ten v roce 2010 zemřel a zanechal za sebou úžasné dědictví. Byl majitelem jedné nejpůsobivějších sbírek aut značky Ferrari, ostatně Violati byl ještě přímo Enzem v roce 1984 vyzván, aby zformoval Ferrari Club Italia. Zároveň šlo o nejstaršího žijícího majitele legendárního modelu 250 GTO, vůz s šasí 3851GT koupil již v roce 1965.

Kromě této ikony Violati vlastnil také běžné 250GT, stejně jako 250GT SWB Competizione, 330P, 312 T3, 250MM Berlinetta Pinin Farina či 250GT Spyder a 400 Superamerica. Prakticky veškeré vozy Fabriziova rodina prodala, kvůli čemuž došlo i k uzavření muzea Maranello Rosso v San Marinu, které Violati otevřel v roce 1989 a jehož vznik rovněž posvětil sám Enzo, který dokonce odsouhlasil i název. To jen dokazuje, nakolik si oba automobiloví nadšenci byli blízcí.

Zpět ale ke kontejnerům, o jejichž existenci rodina neměla tušení. To ale není až tak překvapivé, Fabrizio dlouho tajil i skutečnost, že si pořídil ono 250 GTO. Na projížďky s ním tak vyrážel vždy jen v noci. Přesto se nakonec tajemství provalilo, stejně jako byly objeveny i ony kontejnery, z nichž první vydal své poklady nedávno. V jeho útrobách se našly originální náhradní díly především pro výše zmíněná klasická Ferrari, stejně jako třeba pro Maserati 250F. Jejich cena je odhadována na desítky milionů korun.

Nyní došlo na otevření druhého kontejneru, a jak jsme již naznačili, druhý úlovek dalece překonal ten první. Obsahoval totiž kompletní kit potřebný ke stavbě Ferrari 250 GTO. Tohoto Svatého maranellského grálu vzniklo v letech 1962 až 1964 pouze šestatřicet kusů, přičemž vůz se šasí č. 4153GT nedávno ustanovil nový rekord. V aukci byl prodán za neuvěřitelných 70 milionů dolarů (cca 1,56 mld. Kč). Za touto sumou však stála i jeho historická hodnota.

Něčím takovým se nově objevený kousek pochlubit nemůže, nejde ani o pravověrné GTO. Šasí č. 4105GT původně bylo vyrobeno pro verzi GTE, v jejímž případě býval motor usazen o trochu více vpředu. Díky tomu došlo na zvětšení kabiny a instalaci dvou zadních spíše dětských sedadel. Automobilka vyrobila téměř tisíc exemplářů, z nichž každý dostal dvanáctiválcový motor naladěný na 240 koní, jež na silnici přenášely pneumatiky Pirelli.

Tento exemplář ovšem nikdy nebyl smontován, místo toho posloužil jako zdroj náhradních dílů pro Ferrari 250 GT SWB Berlinetta se šasí č. 2443GT poškozeném při nehodě. Z verze GTE tak byl vyjmut motor, zbytek pak odkoupil právě Violati. A právě tyto komponenty se skrývaly ve druhém kontejneru, společně s novou pohonnou jednotkou Tipo 128S V12, ocelovým trubkovým rámem pro GTO, koly či částmi karoserie.

Kromě toho se Fabriziovi povedlo sehnat i původní přístroje a budíky, stejně jako chladicí okruh, zavěšení či brzdy. Momentálně je tedy skutečně možné ze všech těchto dílů poskládat zcela „nové”, 37. Ferrari 250 GTO. To je něco naprosto neuvěřitelného, tento objev tak trochu přepisuje historii.

Jak s komponenty bude naloženo ale záleží na novém majiteli, neboť kit - stejně jako dříve objevené náhradní díly - míří do aukce. Ta se bude konat jíž zítra v Blenheim Palace v hrabství Oxfordshire. Společnost Coys aktuálně očekává ještě větší nával než dosud, neboť možnost postavit si zcela nové a přitom vlastně zcela originální Ferrari 250 GTO přichází jen jednou za život. Nedivili bychom se ceně v řádu stovek milionů korun, možné je v případě takového nálezu prakticky cokoli...

...stejně jako řada originálních náhradních komponentů, jenž se skrývaly v prvním kontejneru

Zdroj: Auto Classics

Petr Prokopec