Autoforum

/

Foto: Lada Automobile Deutschland

Je třeba dokola opakovat, že elektromobily nepřichází dnes jako něco nového, opustily kdysi dominantní pozici na trhu kvůli tomu, co lepšího přišlo po nich. Zlomovým byl v tomto procesu vynález Charlese Ketteringa, některým autům přesto chyběl ještě těsně před příchodem nového milénia.

Současné technologie umí život s autem zásadně zpříjemnit. Skrze mobilní aplikaci si můžete snadno každé ráno nechat předehřát interiér, následně nemusíte lovit po kapsách klíček ani při otevření vozu, ani při startování. Vše dnes zařídí chytrá elektronika a pouhé uchopení za kliku či stisknutí startovacího tlačítka vás pošle na cestu kompletně připraveným vozem.

Ještě před 120 lety bylo vše jinak. Nastartovat auto byla skoro věda, která za sebou navíc nechávala i řadu zraněných a dokonce mrtvých lidí. Auta se totiž „nahazovala“ s pomocí kliky, kterou jste zastrčili do otvoru v předním nárazníku. Nesměli jste ji ale držet pevně s obemknutým palcem, neboť u motoru mohlo dojít na zpětné kopnutí, které by klikou pohnulo v opačném směru. Hlavně diesely nákladních aut ale měly takové komprese, že na pohyb klikou byla třeba nemalá síla a právě pevný úchop.

V roce 1908 si klika vyžádala i život Byrona J. Cartera, zakladatele značek Jackson Automobile Company a Cartercar, zkrátka i zkušené automobilisty dokázalo toto řešení překvapit. Byl to jeden z důvodů, proč tehdy světu aut vládly elektromobily, už několikrát jsme připomínali, že např. k roku 1900 bylo na amerických silných 38 procent aut elektrických a pouze 22 procent spalovacích. Pokud tedy někdo dnes označuje elektromobily za projev moderny, studiu historie aut mnoho času nevěnoval.

Branže se tak snažila toto nebezpečné zařízení překonat, rozhodujícím momentem se stal až rok 1911, kdy Charles F. Kettering přišel s elektrickým startérem. I po jeho příchodu ale bylo startování poněkud komplikované a často počítalo s extra pedálem. Během pár let se ale podařilo jeho používání učinit natolik komfortním, že elektromobily rychle vyklidily pole jako evolučně horší řešení, kterým kvůli limitům baterií zůstávají dodnes.

Zajímavé v tomto kontextu je, jak dlouho se klika u některých výrobců udržela v nabídce, protože dál představovala jedinou „startovací jistotu” bez ohledu na vrtochy okolního prostředí. Třeba Škoda ji pro tehdejší model Octavia nabízela jakožto součást příslušenství ještě v roce 1960. Mnohem dál ale zašla Lada, neboť její Niva se až do roku 1993 vyráběla s původním 1,6litrovým motorem, pro kterou startování klikou bylo k dispozici. A měla ho i jedna-sedma, která klasiku nahradila.

Právě s ní byla startovací klika spojena až téměř do příchodu nového milénia, jak připomínají kolegové z Jalopniku. Právě ti vytáhli na světlo video nadšence, který si na Youtube říká gogmorgoaway, které se soustředí na nastartování ruské legendy z roku 1996.

Zviditelnit si zaslouží také debata na fóru Classic Motorsports, kde se lidé dělí o zkušenosti s tímto druhem startování. A Ladě tam mluví člověk s přezdívkou bearmtnmartin, který v roce 1997 pracoval u firmy, jež si Nivu s klikou pořídila. A přinejmenším jednou ji pro legraci s kolegy použil.

Pokud tedy uvidíte v některé z ojetých kusů ruské ikony díru v nárazníku, nemusí to nutně být vada. A Niva v tom z aut vyráběných ještě nedávno není sama, takový Citroën 2CV si tuto možnost též držel. A vyráběl se až do roku 1990. Také jeho startování klikou můžete vidět níže.

Zdroje: Jalopnik, Classic Motorsports

Petr Prokopec