Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Česká automobilka letos představí svůj první ryze elektrický model, nebude to ale zdaleka poprvé, co se na toto pole vydá. Už na počátku 90. let vznikl pod její taktovkou elektrický Favorit.

Za vůbec první sériově vyráběnou elektrickou Škodu platí Citigo-e iV, to je ale pořád elektrický derivát konvenčního modelu. Letos bychom se ale měli dočkat také modelu Enyaq, tedy prvním vozem značky, který bude spojen výlučně s elektrickým pohonem. Nicméně je třeba dodat, že ani Enyaq, ani Citigo nejsou prvními elektromobily Škody. A nebyla jím ani Octavia Green E-Line z roku 2010, která vznikla v několika málo kusech hlavně pro potřeby státních organizací. Místo toho je třeba zajít ještě dále do historie k modelu Favorit.

Tento vůz přinesl mladoboleslavské značce spoustu interních prvenství, neboť se jednalo o první Škodu s motorem uloženým vpředu napříč. Kromě toho se jednalo také o první předokolku a také první model značky, u kterého bylo kvůli aerodynamice použito vyspělých počítačových programů. Samotný design pak dostala na starosti slavná karosárna Bertone. Nebylo tak vlastně překvapivé, že Favorit se dočkal velmi slušného prodejního úspěchu. Co však již překvapit může, to je pohled pod kapotu.

Někdejší mladoboleslavská novinka byla po celou svou životní dráhu spojena s 1,3litrovým čtyřválcem, který zpočátku odstartoval s karburátorem, než přesedlal na elektronické vstřikování paliva. V souvislosti s tím se však měnil pouze výkon, dynamiky a spotřeba, nikoliv však objem pohonné jednotky. I ta ale u některých exemplářů dostala padáka, přičemž nebyla nahrazena spalovacím ústrojím, ale elektrickou pohonnou jednotkou.

Projekt odstartoval v roce 1989, kdy do České republiky zamířila objednávka na zhruba tisíc exemplářů, a to ze Švýcarska, které již tou dobou začalo s alternativním pohonem koketovat. Mladoboleslavská automobilka zprvu o objednávku neměla zájem, vůz považovala za příliš složitý, a to přesto, že Švýcaři v prvé fázi toužili jen po vozech bez spalovacího ústrojí a potřebných komponentů. Elektromotor si totiž chtěli namontovat sami, navíc vlastní.

Nakonec však Škoda Favorit Eltra, jak zněl oficiální název elektrické verze, vznikla, a to komplet doma. Pohonné ústrojí totiž vyvinul výzkumný a vývojový ústav v Brně, ve Stříbře se pak pro změnu postarali o elektrické obvody. Samotnou montáž pak měla na starosti Škoda Elcar v Ejpovicích poblíž Plzně, kde ovšem byly montážní linky spuštěny až v roce 1992. Projekt tak měl tříleté zpoždění a skončil fiaskem, neboť švýcarský zájem o elektromobily v mezičase pominul.

Jakkoliv tedy původně měl Favorit Eltra skončit pouze v zemi čokolád, nakonec šlo o globální model značky, který se prodával i tam, kde nebyla k dispozici benzinová verze. Namátkou lze zmínit třeba Kanadu, stejně jako nesmíme opomenout ani domácí využití. Elcar totiž nevyrobil pouze elektrický hatchback, ale také elektrický pick-up, jenž si do svého vozového parku zvolila Česká pošta, která tak bezemisně rozvážela balíky ve městech.

Jeden z exemplářů se pak nachází v irském Durrow, přičemž jej vlastní sama automobilka. Ta občas umožňuje médiím krátké projížďky po areálu, a nejinak je tomu i letos, kdy Škoda začíná zametat cestičku zmiňovanému SUV Enyaq. To dorazí takřka třicet let po Favoritu Eltra, přičemž ona doba logicky přinese mnohem propracovanější techniku s působivější dynamikou a dojezdem. Čekat lze i menší obstrukce stran dostupnosti.

Budoucnost ale nyní ponechme stranou, místo toho setrváme v minulosti. Začneme tím, že Škoda neví přesně, kolik nakonec kusů vzniklo. Jednat by se mělo o 150 až 500 vozů, původní švýcarská objednávka ale naplněna jistě nebyla. Každý exemplář přitom dostal pod kapotu elektromotor o výkonu 21 koní, se kterým bylo možné dosáhnout maximálky 80 km/h. O závratné dynamice takové Tesly jste tedy mohli pouze snít.

Podobné to bylo logicky s dojezdem, vůz totiž disponoval 14 kusy olovněné šestivoltové baterie. Na jedno dobití tedy bylo možné urazit jen 80 km/h, což opravdu stačilo jen na zmiňovaný poštovní rozvoz balíků. Na druhou stranu však byla elektrická jednotka spojena se čtyřstupňovým manuálem, kromě toho šlo o stejnosměrný motor, který při couvání vyžadoval zařazení zpátečky. Ta dnešním elektromobilům chybí, místo ní je tu zpětný režim.

Lze už jen dodat, že kromě regulérního provedení se Škoda posléze zabývala i zkrácením Favorit na verzi Shortcut, která by byla přímou konkurencí pro Fiat Uno. I tento vůz přitom dostal elektrické ústrojí, a to převzaté z verze Eltra. Jenže Švýcarsko tou dobou již ukazovalo elektromobilům definitivně záda, načež došlo pouze na vyrobení jediného exempláře. Ten se dochoval a nakonec skončil v Česku, byť stejně jako předchůdce na veřejné silnice nemůže.

Zdroje: Škoda Auto, Autoblog.nl

Petr Prokopec