Autoforum

/

Foto: Rare Cars Deutschland, publikováno se souhlasem

V dobách, kdy koncernu VW velel Ferdinand Piëch, se do výroby dostala hromada výjimečných aut, která fascinují dodnes. A co teprve ta, která se do ní nepropracovala? Tento žlutý kanárek je jedním z nich.

Na sklonku roku 2023 se Audi rozloučilo s modelem TT, což je jedna smutná zpráva. Kupé se má vrátit, ovšem jako produkční verze letošního konceptu C, což je ve výsledku druhá smutná zpráva a symbol totálního nepochopení současného vedení značky, které dělá jeden nesmyl za druhým i poté, co fanoušci značky natočili hodinový film, který si přesně nad tím stýská.

Je to dramatický odklon od směřování značky, které jí bylo vlastní před nějakými dvaceti lety. Tehdy firmě nepřímo vládl Ferdinand Piëch, stvořitel Audi, jak jsme jej poznali a ztělesnění sloganu „Vorsprung durch Technik”. Tehdy byl už šéfem celého koncernu VW, na Audi ale dál dohlížel a staral se o to, aby pod taktovkou jednotlivých značek skupiny vznikaly zdánlivě nesmyslné projekty, které pokoušely hranice možného. Jen díky němu mohlo světlo světa spatřit Bugatti Veyron, Audi Q7 V12 TDI či třeba VW Phaeton. Vedle těchto sérových aut ale vznikla i hromada projektů, které nakonec k sériové výrobě nevedly.

Jedním z nich je auto, kterému se dnes říká o Audi TT Coupe RS4, což je zdánlivě nesmyslná kombinace označení, vůz ale definuje přesně. Ale popořadě. Když automobilka v roce 1999 představila „TéTéčko“ první generace, byl vůz k mání pouze s 1,8litrovým přeplňovaným motorem. Ten o čtyři léta později doplnila také atmosférická 3,2litrová VR6, se kterou výkon vzrostl na 250 koní. Nicméně ani jedna z těchto verzí nebyla vyloženým sporťákem, který by se mohl postavit autům jako Porsche nebo Ferrari.

Technici značky se proto pod Piëchovou taktovkou rozhodli, že do útrob TT zkusí napěchovat motor tehdejšího Audi RS4. To používalo 2,7litrový šestiválec biturbo vyvinutý britským Cosworthem, který produkoval 380 koní. Záhy však zjistili, že jednotka je příliš velká na to, aby mohla být instalována napříč. Proto nezůstali jen u samotné pohonné jednotky, ale rozhodli se převzít rovnou celý podvozek RS4, který zkrátili o 170 milimetrů a dále výrazně upravili.

TT se díky tomu dočkalo oněch 380 kobyl, jež dostal na povel šestistupňový manuál. Zachován pochopitelně zůstal pohon všech kol, ovšem místo běžného systému Haldex byl zvolen Torsen upřednostňující zadní nápravu. Vůz vážící jen 1 550 kg dokázal zrychlit z klidu na stovku za 4,9 sekundy a bez zásahu omezovače dosahovat rychlosti až 280 km/h. Němci to s ním pak mysleli opravdu vážně a během vývoje s ním najezdili 20 tisíc testovacích kilometrů.

Muselo to být neskutečné monstrum, které by snadno potrápilo i dobová Ferrari - v roce 2004 Italové pořád dělali model 360 s výkonem 400 koní, který na stovku akceleroval na 4,5 sekundy a rozjet se na 295 km/h. Ital ale tohle zvládal jen za naprosto ideálních podmínek, pokud vůbec někdy, Audi by popsaným způsobe jezdilo klidně i na mokru. Byla by to supersportovní mašina do každého počasí, Audi ale nakonec sériovou výrobu neodkleplo.

Bylo by zřejmě příliš drahé adaptovat techniku RS4 pro toto využití, a tak firma investovala raději do adaptace Gallarda od jím už tehdy ovládaného Lamborghini na vlastní Audi RS a model TT RS odhalila až v rámci druhé generace tétéčka, kdy mohla použít tehdy znovu nově vyvinutý 2,5litrový pětiválec. Piëchem požehnaný experiment tak byl vlastně jediným kouskem, u kterého došlo na zástavbu klasického šestiválce. Co bychom dnes za takového šéfa VW dali...

Zdroj: Rare Cars Deutschland

Petr Prokopec