Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že každý kus techniky jednou dojde konce své životní dráhy, je přirozené. Tohle je ale vlak, který není tak starý, o takových se nám tu dodnes ani nezdá.

Historie železniční dopravy v Česku odstartovala na počátku 19. století. Dominantním vlastníkem a provozovatelem dráhy byl nejčastěji stát, ale kolejovou síť vybudovali zejména soukromí vlastníci. Někdo by ji mohl označit za nedostatečnou, pravdou je ale pravý opak - průměrnou délkou 0,12 km tratí na 1 km2 plochy území máme jednu z nejhustších železničních sítí na Zemi.

Kilometry kolejí potřebují mnoho kolejových vozidel, která u nás obvykle slouží do posledního dechu. Nepotřebné staré lokomotivy a vagony končí v prostoru depa v České Třebové, kde jsou zlikvidovány. Z takových míst se stává pohřebiště vlaků, strašidelný kout a tajemný prostor. Některé stroje čekají na poslední hodinu i roky a během té doby s nimi příroda udělá své. Tato plocha u nás není speciálně utajovaná, jak tomu bývá na Urale, kde také jsou shromažďovány vyřazené lokomotivy čekající na další osud.

Odkladiště vysloužilých vlaků najdeme i na dalších místech. A ne vždy jde o obstarožní techniku, jak se dozvídáme dnes. Ve Velké Británii se takto dá najít i opuštěný vysokorychlostní vlak, který vznikl teprve v 90. letech a u nás by i dnes byl tím zdaleka nejlepším, na co lze na železnicích narazit.

Konkrétně jde o Eurostar číslo 373018, který byl vyroben pro přepravu cestujících tunelem pod kanálem La Manche. Díky základu z TGV s několika úpravami uměla souprava uhánět až 300 km/h, hladce a pohodlně. Ještě v roce 2013 se souprava této generace Eurostaru postarala o britský železniční rychlostní rekord, když dosáhla až 334,7 km/h. Takže slavný vlak? Toho času možná, jeho pozdější osud byl naopak velmi neslavný.

Některé původní vlaky postupem času nahradily novější stroje a souprava č. 373018 se v roce 2014 odebrala do odstavného depa. Jak je vidět na záběrech níže, od té doby v podstatě všichni zapomněli, že na vedlejší koleji čeká vysokorychlostní souprava. Jediný zájem projevila matka příroda, nevychovaní sprejeři a lidé, kteří rozkradou cokoli, co si někdo nehlídá.

Proč Eurostar 373018 skončil takto neslavně, nevíme, záběry z nitra soupravy ale ukazují, že život se tady zastavil ze dne na den. Je tu kompletní technické i elektronické vybavení, uvnitř veškerá výbava, vidět jsou i letáky lákající do jídelního vozu a na stolcích jsou otevřené dobové časopisy. Jsou to obrázky jako z nějakého postapokalyptického filmu, jde ale o holou realitu současné existence této ještě nedávné pýchy evropské železniční dopravy.

Dá se ještě pochopit, že vlak už není v aktivní službě, proč jej ale buď někdo nehlídá nebo nejsou alespoň jeho části rozumněji využity? Můžeme jen doufat, že se jednoho dne alespoň část vlaku dočká péče restaurátorů a dostane lepší místo k odpočinku. Zatím to tak ovšem nevypadá, podle všeho tento vlak čeká jen na to, až jej nezvaní hosté zdemolují až za hranici rozeznatelnosti...

Zdroj: Jalopnik

Mirek Mazal