Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tragické události roku 1986 donutily lidi v Černobylu a okolí náhle vše opustit a na místě nechali prakticky vše, co jim patřilo. Auta nebyla výjimkou a stejně jako vše ostatní jsou na místě dodnes.

Na letošní rok připadá 33. výročí výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. Tuto smutnou událost se rozhodla v pětidílné televizní minisérii zdokumentovat stanice HBO, a jak se zdá, netrefila jen střed terče, ale rovnou ho celý rozmetala. Prakticky žádný jiný seriál se totiž nedočkal tak pozitivního přijetí, a to dokonce i v Rusku (jakkoliv vláda tvrdí, že ve skutečnosti to tak nebylo a dokonce připravuje vlastní verzi, dle které vše způsobila sabotáž agenta CIA). Do kteréhokoliv žebříčku tak nyní nahlédnete, tam drží první příčku.

Není ale nakonec překvapivé, že se pětidílné sérii dostalo takového uznání. Dramatičnost celého příběhu psal sám život a scénárista Craig Mazan uvedl, že se snažil držet reality tak moc, jak jen to bylo možné. A jakkoliv třeba postava jaderné fyzičky Ulany Khomyukové je zcela fiktivní, podle herečky Emily Watson do ní byla promítnuta obětavá a nebezpečná práce mnoha vědců, kteří se snažili situaci pochopit a vyřešit. Stejně jako ale sledujeme úsilí mnoha lidí odvrátit pomalu až biblickou katastrofu, tak jsou zobrazeny i zastírací manévry vlády.

V tomto ohledu stačí jen vzpomenout, jak o neštěstí informovala Československá televize. K výbuchu čtvrtého reaktoru elektrárny Vladimíra Iljiče Lenina totiž došlo 26. dubna 1986 v 1 hodinu a 23 minut po půlnoci (na konkrétní čas odkazuje název prvního dílu minisérie). Teprve třetí den však ČTK přijala zprávu z Moskvy, že na Ukrajině došlo k havárii. Při té ovšem měli zemřít pouze dva lidé, míra samotného neštěstí byla bagatelizována a vše uzavřela informace, že radiační situace je stabilizovaná.

O den později se již Sověti chlubí tím, kterak radiace začíná klesat. V okolí elektrárny sice ještě není v normálu, ovšem životní prostředí nemělo být nikterak zasaženo a pitná voda není znečištěna. Vyloženě lživé jsou přitom dle sovětské televize informace zahraničních zpravodajských agentur, dle nichž při neštěstí měly zemřít tisíce lidí. Místo toho rudá hvězda stále připouští jen dva mrtvé a necelých 200 zraněných, z nichž čtvrtina byla po prohlídce ihned propuštěna.

Na svátek práce, tedy 1. května 1986, média mlčí, respektive se věnují oslavám. Následujícího dne znovu zmiňují dezinformace zahraničních zpravodajských prostředků, 3. května pak daleko větší prostor dostává sjezd Komunistů v Hamburku. O den později pak Sověti sice děkují světu za nabídku humanitární pomoci, ovšem dodávají, že vše zvládnou sami. A dokládají to záběry z vrtulníku, na kterých je jasně patrné, že prakticky nic kromě čtvrtého bloku není poškozené.

To by nejspíše pro vykreslení situace, kterak se Sověti snažili největší jadernou havárii historie ututlat, stačí. Tyto informace přitom nemířily jen na území Československa, lží se dostalo i místnímu obyvatelstvu. To sice bylo evakuováno, ovšem ve spoustě případů již bylo pozdě. Navíc komunisté lidem z blízkého městečka Pripjať sdělili, že po pár dnech se opět vrátí do svých domovů. Proto se nikdo nezatěžoval nějakým zběsilým balením.

Pripjať díky tomu dnes vypadá jako město duchů, kde přes noc jako mávnutím kouzelného proutku všichni zmizeli. A co více, od té doby nikdo s ničím ani nepohnul. Ukrajina přitom na místo pořádá turistické výpravy, pročež si místo můžeme snadněji přiblížit za pomoci fotografií. Ty dokumentují nejen situaci v Černobylu a okolí jako takovou, ale soustředí se hlavně na auta, která tam byla opuštěna stejně jako všechno ostatní. Dnes se rozpadají doslova na atomy a je docela dobře možné, že než se na místo budou moci vrátit lidé, kteří tu kdysi bydleli, z dobových aut nezůstane už vůbec nic.

Závěrem dodejme, že jakkoliv Sověti dobře věděli o rozsahu problému, kvůli nedostatku elektřiny v zemi nechali elektrárnu dále v provozu. Až do roku 1988 tak kupříkladu pokračovaly práce na pátém a šestém bloku, ten druhý byl pro změnu odstaven po požáru v roce 1991, zatímco první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000. Elektrárna však díky napojení na síť stále slouží jako rozvodný uzel.

Zdroj: Auto.Mail.ru

Petr Prokopec