Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Automobilky se se svými zajímavými koncepty obvykle chlubí, i když je nehodlají vyrábět. VW ale svůj CC1 ukázal až teď, 23 let po jeho vzniku.

Na každém autosalonu se objeví řada konceptů, jenž přímo či nepřímo vedou ke zcela novému modelu. Ne vždy je ovšem taková cesta lemována potleskem veřejnosti, často je vývoj držen celé roky pod pokličkou a my se jej nakonec dočkáme ve formě, jaká jeho tvůrci zpočátku nebyla vůbec zamýšlena. Takový je i osud poněkud nešťastného Audi A2, které automobilka se čtyřmi kruhy ve znaku začala vyrábět v listopadu 1999.

Tehdy revoluční hatchback s designem Luca Donckerwolkeho a hliníkovým prostorovým rámem byl přitom vyústěním projektu, jenž odstartoval již na počátku 90. let ve Wolfsburgu. V té době totiž Volkswagen začal pracovat na prototypu CC1, jehož zadáním bylo splnění dvou cílů - tím prvním byla spotřeba nanejvýš 2 litry paliva na 100 km, druhým pak vysoké hodnocení v nárazových testech Euro NCAP.

Aby bylo dosaženo prvního cíle, dostal prototyp CC1 do vínku 0,9litrový tříválcový dieselový motor naladěný na 35 koní. Tento výkon pak na přední kola přenášela jedna z prvních vývojových fází automatu DSG. Do prodeje se přitom vůbec první dvouspojková převodovka dostala až v roce 2003, jako vyústění závodního vývoje Porsche z počátku 80. let minulého století.

Produkční reality se dočkal také motor, ačkoliv i v tomto případě bylo učiněno několik změn. Objem tříválce napěchovaného pod kapotu sériového Audi A2 byl totiž zvětšen na 1,2 litru. S tím vzrostl výkon na 61 koní, zvýšena ovšem byla i spotřeba, a to na 3 l/100 km. Stále se ovšem jednalo o jeden z nejúspornějších vozů své doby, který emitoval pouze 81 gramů CO2 na kilometr.

To jsme ovšem poněkud odbočili, proto rychle zpátky k CC1. O jeho nízkou spotřebu se přitom kromě downsizingové pohonné jednotky postaral také nízký koeficient odporu vzduchu (Cd 0,2), za nímž stál opravdu radikální design - byla tu totiž kupříkladu zakrytá zadní kola či přední směrová světla integrovaná do nárazníku, jenž zároveň sloužila i jako aerodynamický prvek.

Mimo to se prototyp Volkswagenu chlubil pokročilou konstrukcí, jenž vyústila v hmotnost pouhých 440 kilogramů. Za tím stála nejen hliníková architektura, ale také rozsáhlé použití karbonových vláken, jenž se nastěhovaly jak pod povrch, tak na některé vnější části karoserie. Audi A2 v tomto ohledu zůstalo pouze u hliníku, jeho hmotnost tak narostla na 895 kg.

VW svůj projekt dokončil v roce 1994, na prototyp se ale - možná i překvapivě - záhy zapomnělo. O dva roky později přitom veškerou dokumentaci převzalo Audi, které následně v roce 1997 vyrukovalo s vlastním konceptem Al2. Ten již na veřejnost zamířil, přičemž s budoucím A2 měl daleko více společného - nebyla tu zakrytovaná kola, dorazil druhý pár dveří.

Od listopadu 1999 se pak začala vyrábět sériová verze hatchbacku z Ingostadtu, jenž na výrobních linkách vydržela až do roku 2005. Za tu dobu vzniklo jen asi 176 tisíc aut, což rozhodně nebylo množství, jaké si Audi představovalo. Důvodem nezájmu veřejnosti totiž byla příliš vysoká cena, která byla s pokročilou konstrukcí spojena. Vůz tak zmizel z nabídky bez nástupce.

I když spíše bychom měli říci, že na první generaci Audi A2 německá automobilka přímo nenavázala. Nicméně Volkswagen nakonec mnohé poznatky z vývoje CC1 využil, a to při stavbě hybridního modelu XL1. Kromě toho byl v poškozeném stavu po letech objeven i samotný prototyp, který se dočkal renovační péče a značka jej nyní poprvé vystaví ve svém muzeu.

Pokud tedy plánujete cestu okolo Wolfsburgu, možná si udělejte menší zastávku a podívejte se na vůz, který posloužil jako studnice nápadů pro řadu koncernových vozů. My vám jej zatím můžeme přiblížit několika málo fotografiemi, stejně jako následný koncept Al2 a finální produkční Audi A2.

...který skrze koncept Al2...

...vedl ke vzniku produkčního Audi A2

Petr Prokopec