Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Veřejný nátlak vyburcovaný šestnáctiletou aktivistkou zasáhl největší ekonomiku v Evropě silněji, než kdokoli čekal. Dospívající davy v si i teatrálními gesty vykřičely ekologická opatření.

Německá vláda se pod tlakem ekologických protestů a rostoucí podpory opoziční strany Zelených dohodla v pátek na balíčku opatření ve výši 54 miliard Eur (1,4 bilionu Kč) pro řešení změn klimatu. Angela Merkelová novinářům prozradila výsledky maratónského jednání, dohoda prý slibuje zvýšení příspěvků státu do boje proti globálnímu oteplování. Cílem největší evropské ekonomiky je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s hodnotami naměřenými v roce 1990. „Věříme, že těchto cílů můžeme dosáhnout a že jsme tomu skutečně položili základy,“ svěřila se kancléřka.

Ekonom Ottmar Edenhofer však tyto návrhy přivítal nelibě a obvinil vládu z „politické mdloby“. Aktuálně člen vládního poradního sboru a vedoucí Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu uvedl, že plánovaný poplatek za vypouštění skleníkových plynů 10 Eur (259 Kč) v roce 2021 je nízký i s předpokladem navýšení na 35 Eur (907 Kč) v roce 2025. Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci se sídlem v Paříži odhaduje poplatek ideálně nastaven na sumu přesahující 30 Eur (777 Kč) za tunu CO2.

Kromě růstu výdajů emitentů nový vládní plán počítá s významnými dotacemi pro spotřebitele, kteří budou nakupovat ekologicky efektivnější automobily, ale také například šetrné domácí kotle. Olejové vytápění by chtěli politici zakázat do sedmi let. Další body zájmu prosadili ekologové v letectví a železnici - zvýší se platby za klimatické změny u letenek a nové investice čekají vlaky s nízkými emisemi.

Samozvaní environmentalisté nejen v ulicích obviňují Merkelovou z podlehnutí automobilové lobby, protože nestanovila lhůty pro postupné vyřazení spalovacích motorů z výroby, jak to již učinily některé jiné země. Německo je již dlouho lídrem v ochraně životního prostředí, ale v posledních letech zaostalo za mnoha evropskými sousedy částečně kvůli trvale vysokým emisím v dopravě. „Domníváme se, že se jedná o obrovskou chybu, protože přizpůsobení se světovému trhu znamená ukončení spalování benzínu a přechod do elektrické mobility,“ řekl Martin Kaiser, výkonný ředitel německé odnože Greenpeace.

Opatrná vládní politika v oblasti klimatu je v rozporu s názorem většiny německých voličů, kteří si shodně myslí, že omezování globálního oteplování je aktuálně nejnaléhavější otázkou dne. Průzkum zveřejněný v pátek televizí ARD ukázal 63% zastoupení voličů s názorem pro upřednostňování ochrany klimatu před ekonomickými otázkami. Pouze 24 % dotázaných dalo přednost řešení hospodářských faktorů.

Akce německé vlády přichází poté, co tamní studenti vyrazili hlasitě prosazovat svůj názor do stovek měst po celé spolkové republice. Před berlínskou Braniborskou bránou se sešlo více než 100 tisíc zeleně smýšlejících lidí, kteří si neodpustili ani velmi teatrální gesta, jak můžete sami vidět na záběrech níže. Zvýšený tlak pak dolehl i na některá rozhodnutí kabinetu.

Mladí částečně přivítali výše zmíněné ústupky politiků, ale přesto kritizovali neodsouhlasení roku 2038 jako data postupného ukončení používání uhlí jako jednoho z nejvíce znečišťujících fosilních paliv. Merkelová s vědomím rostoucích protestů souhlasila s Gretou Thunberg o prospěšném propojení s vědou a popíráním důkazů o oteplování. Přiznala však také, že dojednaný klimatický plán je určitým kompromisem.

Německá klimatická politika je pozorně sledována, protože země vypouští šesté největší emise skleníkových plynů s konkrétním podílem 2,1 % na celosvětovém objemu. Kancléřka uvedla, že na dnešním summitu v New Yorku prozradí detaily dlouhodobého cíle snížit do roku 2050 emise na čistou nulu. Politička jedním dechem dodala nemožnost zaručit dosažení dílčích snah do roku 2030, natož ambicióznějšího vyčištění země do poloviny tohoto století.

Zástupci mladé generace přistupují k problému čím díl tím radikálněji. „V podstatě naše země umírá, a pokud s tím neděláme nic, zemřeme,“ řekl AJ Conermann, patnáctiletý středoškolák mezi několika tisíci demonstranty ve Washingtonu. „Chci vyrůst. Chci mít budoucnost,“ dodal Conermann v davu podobně starých spolužáků. Náctiletí nosiči transparentů obsadili města po celé planetě a je otázkou, do jaké míry je jim aktivismus jejich švédského idolu Grety Thunberg skutečně blízký a do jaké míry jej berou spíše jako alibi pro jiné cíle.

Šestnáctiletá podporovatelka okamžitých opatření proti znečištění světa nabádá do neodkladné akce. „Mají příležitost něco udělat, měli by toho využít. A jinak by se měli stydět,“ burcovala politiky severská tvář zájmových skupin. Možná by svým posluchačům mohla také říci, že o 96,5 % emisí CO2 na naší planetě se stará příroda sama, pouze 3,5 % představuje lidská činnost. A z těchto 3,5 % pouze 5,5 % představuje podíl osobní dopravy. Je tedy otázkou, jak moc velký smysl má volání po zrovna jejím omezování - i kdyby byla zcela zakázána, k žádné podstatné změně nedojde, celkové emise klesnou o pouhá promile.

...jak přehnané je volání po bezodkladných kroků směřujících k omezení emisí CO2 generovaných lidskou činností vůbec, natož pak tou „automobilovou”

Zdroje: AP, Guardian News@Youtube

Mirek Mazal