Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Zapomeňte na předchozí optimistická očekávání, realita je nakonec přesně tak nesmyslná, jak se od EU dalo čekat. V případě spalovacích motorů bude vyžadovat další investice do aut, která mají tak jako tak skončit, v případě hybridů bude ještě hůř.

Před pár dny se zástupci členských zemí Evropské unie dohodli na tom, že v roce 2035 prakticky skončí spalovací motory. Hlavní slovo má převzít elektromobilita, jakkoli lze zmínit i pár výjimek v podobě malých automobilek či syntetických paliv. Ponechme nyní stranou, zda se něco takového může skutečně stát, nakonec i sama EU o chvíli později začala od téhož záměru couvat. V tuto chvíli je ale budoucnost v myslích bruselských politiků daná, z podstaty nepredikovatelný vývoj v technickém, ekonomickém ani ekologickém smyslu vůbec nepřipouští.

O to více zarážející je, že ta samá skupina lidí přišla nyní s finálním návrhem pojetí emisní normy Euro 7, která je výše zmíněnou optikou zbytečná přesně tak, jak v říjnu popisoval šéf Stellantisu. Mají-li to spalovací auta spočítané, pak zatěžovat je dalšími investicemi do snížení emisí v momentě, kdy už jsou podle současných norem téměř nulové a nepředstavují žádný významný problém, je prostě absurdní. Jít jen o nějaké „přeleštění” Euro 6, jak se dříve spekulovalo, asi by to nevadilo, tady jsou ale nové požadavky ve velmi brzkém časovém horizontu. A tak není divu, že návrh u automobilek vyvolal silně negativní odezvu.

„Tato reforma je dosažitelná,“ uvedl eurokomisař Thierry Breton s tím, že navrhované změny zvýší cenu osobních aut a dodávek v průměru o nějakých 304 Eur (cca 7 400 Kč). To nezní jako mnoho, je to ale číslo vytáhnuté z modro-zlatého klobouku, které má obvykle společného s realitou jen velmi málo. Navíc jde o průměr a už z dosavadního vývoje vidíme, jak vzniká - drahá auta nezdražují kvůli normám vůbec či velmi lehce, levná o desítky tisíc. Právě pro jejich dostupnost to bude další rána.

Norma Euro 7 by navíc měla u osobních aut a dodávek do 3,5 tuny platit už od 1. července roku 2025, přičemž její konec by v podstatě přišel s rokem 2035. Začátek nové éry je tedy velmi blízko, její trvání ale skutečně nebude dlouhé. EU přitom chce, aby se emise NOx snížilo ve srovnání s normou Euro 6 o 35 procent. Zároveň má dojít také ke snížení výfukových plynů o 13 procent. Zní to jen jako malý posun, i takový je ale z už tak minimálních hodnot drahý.

Problém navíc čeká i elektromobily, neboť Brusel se hodlá zaměřit také na pevné částice. Železitý prach z brzd má klesnout o 27 procent, v případě opotřebení pneumatik bude ještě upřesněna metodika, a tedy i finální cíl. Problémem pro elektromobily je zde skutečnost, že jsou o zhruba 40 procent těžší než vozy se spalovacím ústrojím. A jakkoliv pak sice ve velké míře využívají regenerativního brzdění, což snižuje množství železitého prachu, jejich hmotnost se negativně zejména na opotřebení pneumatik.

Tlak na spalovací auta nicméně má být ještě vyšší. Kromě již zmíněného totiž europolitici požadují, aby se vozy pohybovali ve vytyčeném emisním pásmu i při cestách, jenž jsou kratší než 10 kilometrů. To ovšem znamená, že výrobci musí nějakým zázrakem vyřešit studené starty, což je fáze spojená s nejvyššími emisemi. V daných mantinelech se pak tato auta mají pohybovat následujících 8 let či 160 tisíc kilometrů, poté může dojít na lehčí navýšení.

Tento požadavek má zřejmě naznačit, že politici přistupují ke spalovacím vozům a elektromobilům férově. U druhých zmíněných je totiž vyžadováno, aby po 8 letech či 160 000 km baterie disponovaly alespoň 70 procenty původní kapacity. Nicméně reálně je to asi totéž, jako kdyby spalovací motor mohl být po takové době či takové porci kilometrů o 30 procent méně efektivní než v době prodeje. Opravdu tedy nejde o ekologii, nýbrž spíše o ukázku moci.

To je ostatně patrné při pohledu na další požadavky. U plug-in hybridů, jenž budou osazeny technologií umožňující pohon na čistě elektrickou energii, třeba v centrech měst, bude povinné to, co jsme detailněji probírali už loni. Tyto vozy budou neustále sledovány, přepínání na elektrický pohon bude vynucené a bude-li se řidič v takové oblasti pohybovat se slábnoucí kapacitou baterek, bude upozorněn. Pokud pak nedojde na její včasné doplnění, software vůz zastaví. Má vůbec smysl to komentovat?

Vskutku se tak zdá, že EU chce zlikvidovat evropský automobilový průmysl stůj co stůj. Tragikomickou tečkou budiž to, že aktivistům ani navrhované zpřísnění nestačí. Kupříkladu organizace T&E se již nechala slyšet, že „návrh je natolik slabý, že automobilový průmysl by jej nejspíše začal zavádět sám od sebe“. S tím ovšem třeba šéf BMW Oliver Zipse nesouhlasí. Dle něj totiž návrh životnímu prostředí nepomůže, náklady ovšem navýší dramaticky.

Kromě toho jej považuje za zcela nerealistický z hlediska načasování, neboť výrobcům nedává dostatek prostoru na nutné přepracování velkého množství už vyvíjených aut. Něco takového si ale lidé dopravující se na jednání v Bruselu letadlem neuvědomují, od reality jsou dávno odtržení.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec