Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Že je to plán hloupý, nesmyslný a neproveditelný, víme dávno, a tak nečekáme, že by byl kdy naplněn. Že jej ovšem jeden z nejvyšších činovníků EU začne zpochybňovat několik dnů poté, co byl přijat jako hotová spása světa, to jsme opravdu nečekali.

„Tato dohoda posílá silný signál průmyslu i zákazníkům: Evropa přijímá za svůj posun k bezemisní mobilitě!” hřímal teprve koncem minulého měsíce Frans Timmermans, evropský komisař odpovědný za neslavný Green Deal, po přijetí návrhu fakticky nařizujícího prodej výlučně elektrických aut v zemích EU od roku 2035. No, zase tak silný signál to nebyl.

Jak se totiž rychle ukázalo, EU si ponechala otevřená zadní vrátka, když plán předem počítá s tím, že v roce 2026 může být přehodnocen jako neproveditelný. Nevíme, jak Unie přišla na rok 2026. Nevíme vlastně, jak přišla na cokoli z toho, co říká, jsou to od technické a ekonomické reality naprosto odtržené ideologické cíle vycucané z prstu. Jedním jsme si ale jisti - v zamýšlené podobě nemohou být realizovány.

Je jen otázkou času, než se ukáže, že jde o ekonomický i ekologický nesmysl a lepší než poroučet větru dešti bude nechat vědce a techniky pracovat na různých konkurenčních řešeních, z nichž se postupem času prosadí to komplexně nejlepší. Nepamatujeme případ, kdy by politik na 13 let dopředu správně odhadl vědecko-technický vývoj, a je nanejvýš pravděpodobné, že se to nestalo ani tentokrát. Nedokážeme říci, jestli k prozření dojde v roce 2024, 2028 nebo 2035, dříve nebo později se na to ale přijde i tentokrát a nepřekvapí nás to. Co nás ovšem zaráží, je fakt, že proveditelnost tohoto záměru už pár dnů po jeho schválení zpochybnil sám jeden z členů Evropské komise, Francouz Thierry Breton.

Jde o komisaře pro vnitřní trh a rozhodně nejde o žádného pravicového příznivce volného trhu. Takoví lidé nemají ve strukturách EU žádné zastání, třebaže Breton je ze socialistů ovládajících instituce Unie na jaksi pravější a racionálněji uvažující části spektra. Přesto i on pochybuje o schůdnosti přijatého záměru - třebaže jej otevřeně podporuje - a horuje za to, aby pro rok 2026 byla stanovena velmi tvrdá kritéria proveditelnosti, která při jejich nedodržení povedou k odložení zamýšleného zákazu „bez jakýchkoli tabu”.

„Řekl jsem, že je velmi důležité, abychom doložku o přezkoumání proveditelnosti. A abychom k němu přikročili co nejdříve, abychom měli čas reagovat, pokud to bude nutné - protože evidentně mluvíme o gigantické přeměně celého průmyslového sektoru, v tom největším smyslu,“ řekl Breton v rozhovoru pro magazín Politico.

„Měli bychom k revizi v roce 2026 přistoupit bez jakýchkoli tabu,“ řekl dále v narážce na spoustu limitů od nabíjecí infrastruktury až po nedostatek surovin potřebných k výrobě baterií. „K výrobě všech elektromobilů, které nahradí konvenční auta, budeme do roku 2030 potřebovat 15krát více lithia, 4krát více kobaltu, 4krát více grafitu a 3krát více niklu,“ řekl Breton a dodal, že potřeba bude také o 25 % více elektrické energie. Nic z toho EU nemá, elektřiny je už teď málo a s odstavováním stabilních zdrojů typu jaderných a uhelných elektráren jí rozhodně nepřibude.

Breton vidí i ekonomické problémy, neboť přechodem na elektromobilitu „bude zničeno 600 tisíc pracovních míst. A nemluvíme jen o velkých automobilkách - kteří si určitě poradí - ale mluvíme o celém ekosystému a výrobě elektřiny“. Obětovat těchto 600 tisíc lidí pro nic nemíní. Francouzský komisař proto uvedl, že spolu se svým týmem vypracuje soubor kritérií, podle nichž bude tvrdě posouzeno, kam v roce 2026 míříme.

Nejpikantnější na jeho slovech ale je, že sám zmiňuje, že zbytek světa bude používat auta se spalovacími motory „po mnoho dalších dekád“, takže smysl čisté evropského přechodu na elektromobilitu je značně pochybný. A otevřeně dokonce navrhl výrobcům automobilů, „aby pokračovali ve výrobě spalovacích motorů - tedy pokud si to přejí“. Co k tomu říci?

Za jiných okolností bychom se snad i smáli, ale tohle je už jen k pláči. EU budovatelsky přijme absurdní závazek, o kterém všichni soudní lidé z oboru říkají, že je neproveditelný. Sama EU se bije v prsa, že ona to stejně dá, o týden později ale vystoupí v médiích jeden z jejích nejvyšších představitelů a teprve otevírá debaty o ekonomických a ekologických dopadech? Není to... trochu pozdě?

Ale víte co, všechno zlé je pro něco dobré. Podobnou nesystematičností, nelogičností a nevyzpytatelností EU nakonec znevěrohodňuje hlavně sama sebe. Tak dlouho budou její představitelé plácat nesmysly, až si z nich nikdo soudný nebude nic brát. Ona slova Milouše Jakeše o brojlerech v Maďarsku v červenci 1989 už také nikomu životní plány nezměnila...

Zdroj: Politico

Petr Miler