Autoforum

/

Foto: BMW

Ještě dovedeme akceptovat důvody, které automobilku k eliminaci i toho úplně posledního významného fyzického ovladače vedly. Proč má ale potřebu si vymýšlet, že tím autům nic nesebralo a její krok zákazníkům nevadí? Vadí, neexistuje jediný člověk, který by měl důvod ho vítat.

Loňské Vánoce jsem strávil za volantem aktuálního Subaru Forester. Také japonská automobilka se v případě tohoto modelu rozhodla kráčet podobným směrem jako konkurence a místo plejády všemožných tlačítek ovládání palubních systémů soustředila na rozměrný dotykový displej. Ke cti lze Subaru přičíst, že menu je logické a jednotlivé ikonky dostatečně velké na to, během ovládání auta za jízdy ale pořád musíte sundávat oči z vozovky, to je zkrátka nevyhnutelné. A i to stačí bezpečnostnímu systému na to, aby vás na palubním displeji během nastavování kdečeho vybídl k obezřetnosti.

Je tak docela úsměvné, že vás Japonci na jedné straně nutí, abyste svůj pohled na chvíli přesunuli ze silnice na středovou obrazovku, zároveň vás ale za něco takového kárají. Nejsou v tom ale sami, navíc jak již bylo zmíněno, jejich řešení je pořád méně problematické než u řady konkurentů, kde i kvůli pravidelně nastavovaným banalitám musíte do páté úrovně menu a poté ještě trefovat ikonky o velikosti arašídů. Bavíme se ale jen o míře, princip je pořád stejně vadný.

Že dotykové displeje nejsou kladem, ale jednoznačně záporem, prokazuje v podstatě každá studie včetně té poslední od University of Washington a Toyota Research Institute. Automobilky to jistě dobře ví, jenže podnikání v této branži je v posledních letech zatíženo někdy nadšenými, jindy vynucenými, pokaždé ale nerentabilními investicemi do elektromobility. A tak se šetří úplně na všem ostatním, přičemž koncentrace ovládání všeho na dotykové displeje se stalo jednou z nejpřímočařejších možností, jak ve firemní pokladně nechat pěkných pár korun na každém vyrobeném autě.

Pokud totiž posíláte na trh auto s fyzickými tlačítky, musíte je pomalu každému modelu připravit na míru. To ovšem znamená, že nemůžete počítat s takovými množstevními slevami, jaké byste dostali, kdybyste třeba místo 100 tisíc aut objednali totéž pro milion či ještě více vozů. V případě dotykových displejů to však jde, jednotlivé modely totiž následně můžete odlišit třeba jinak ztvárněným menu. Napsat pár řádků kódů je navíc rychlejší, což pomáhá při vývoji i budoucí modernizaci.

Zákazníci to nenávidí, je to jeden z nejvíc odmítaných trendů. Přesto jde i dnes o směr, ze kterého výrobci zjevně nehodlají uhnout. Dokazuje to BMW, které se dokonce rozhodlo přihodit pár dalších polínek pod kotel a současně provokovat zákazníky snad až drzými prohlášeními.

Mnichovská automobilka totiž začíná ze svých aut vyřazovat poslední zbytky původního ovládání iDrive, se kterým přišla už v roce 2001 u tehdejší řady 7 generace E65. Od té doby jej dotáhla téměř k dokonalosti. I když tedy její moderní vozy disponovaly dotykovou technologií a někdy i ovládáním s pomocí gest, majitelé mohli pořád vzít do rukou otočný ovladač iDrivu a použít okolní tlačítka. Například zadat s ním cíl navigace je i za jízdy velmi snadné a nemusíte se na menu pomalu ani dívat, nemusíte se s nikým „hádat”, je to skutečně přímočarý proces.

Jenže s tím je definitivní konec. I ten poslední fyzický ovladač palubního systému byl posledním novým modelům odebrán a dalším odebrán bude.

BMW to avizovalo už dřív, a tak to není překvapení. Nesmiřovali bychom se s tím snadno, ale automobilka mohla aspoň mlčet a dál to nekomentovat - všichni ví, proč to dělá (náklady), a proti čí vůli to jde (zákazníci). Nyní se ale BMW rozhodlo za svůj krok bojovat naprosto neuvěřitelnými slovy, že to lidem nejenže nevadí, naopak z toho mají jásat. Proboha, proč by měli? Co jim to dá navíc? Je to absurdní z podstaty,

Stephan Durarch, který má u značky na povel vývoj uživatelského rozhraní, přesto na veletrhu CES v Las Vegas Tech Radaru řekl, že kdokoli si nové čisté dotykové ovládání elektrického SUV iX3 vyzkoušel, ten byl nadšený. „Vůbec nikdo nepožadoval, abychom se vrátili k fyzickému ovládání,“ uvedl. Tomu se člověk může jen smát.

Sám Durarch tomu nemůže věřit, i kdyby mu to někdo nakrásně řekl jako výsledek interního zkoumání. Ohledně této věci jsme v kontaktu se zákazníky BMW roky a moc dobře víme, jak nenáviděným se stal už odklon od fyzického ovládání teploty a intenzity ventilace nebo vyhřívání a chlazení sedadel. Je to taková pitomost, že nad tím láteří každý, kdo si s těmito nastaveními někdy za jízdy „hraje”, jeden každý. A nadšený z toho, že o takovou možnost přišel, není logicky nikdo. Však proč by měl? Takovým lidem ale pořád zůstalo ovládání iDrivu z hlavní fotky, i to teď mizí. A nikomu to nemá chybět? To je tak nesmyslné tvrzení, až to bere dech.

Je samozřejmě možné, že na CES, kde si lidé novinku vyzkoušeli na místě a nikoli za jízdy, nebyli tak kritičtí. Ale pokud se za volant posadil někdo, kdo ví, že neovládá kuchyňskou linku (i tam je mimochodem jen dotykové ovládání dost protivné...), ale automobil, nemohl skrývat rozpaky. Tohle je další krok špatným směrem a BMW si kritiku za něj vyžere v následujících letech až do posledního drobku.

Firma navíc musí vnímat, že je v závěsu za vývojem, už i léta stejně ignorantský VW stesky lidí pochopil a kabinám tlačítka vrací. BMW na ně dál kašle a ještě se tváří, že to dělá pro ně? Ani tahle hra není nová, ale je trapná a je smutné, že ji vedení nechá někoho z firmy hrát, celý problém to jen umocňuje.

Zdroj: Tech Radar

Petr Prokopec