Autoforum

/

Foto: Bugatti

Dlouho se zdálo, že od Bugatti nic nového hned tak neuvidíme a počkat si budeme muset až na více nebo méně elektrifikované novinky vzniklé ze spolupráce s chorvatským Rimacem. Realita je zjevně jiná. A je popravdě velmi zajímavá.

Bugatti se už před nějakým časem ocitlo na rozcestí, které jen podtrhuje absurditu pravidel EU pro automobilový průmysl a přístup některých výrobců k nim. Z racionálního hlediska je úplně jedno, co Bugatti vyrábí, neboť pár set jeho aut vzniklých v horizontu několika let, která jsou navíc majiteli používána asi třikrát do roka, neznamená z hlediska globálních emisí čehokoli vůbec nic. Je to prostě úplně jedno, jde o plivnutí do Atlantiku. Racionálně ale současná společnost uvažuje zřídka.

Tak se stalo, že i když se Bugatti po letech obřích ztrát stalo díky počátečnímu impulsu Ferdinanda Piëcha a pozdějšímu vedení Stephana Winkelmanna znovu žádoucí a dokonce vysoce ziskovou automobilkou, koncern VW najednou nevěděl, co si s ním počít. Auta postavená kolem obřích motorů W16 se z hlediska image koncernu do současnosti hodí asi jako bermudy do opery. Přejít na jiný druh pohonu by ale pro VW Group znamenalo další obří investice, jejichž návratnost by znovu mohla ležet za dalekými humny.

Hořce vtipné je, že VW nemusel dělat v podstatě nic, mohl dál kráčet dosavadní cestou a vydělávat miliardy. EU kupodivu nechává takto malosériové výrobce relativně volně dýchat a v průměrných emisích milionů prodaných Golfů a Passatů se pár Bugatti ztratí jako nic. Němci ale nechtěli ukazovat světu, že perla z jejich nabídky používá spalovací motory, které obyčejným lidem už vůbec nechtějí nabízet, a tak prostě museli něco vymyslet. Vymysleli spojení s Rimacem, který nabízí 1914koňový model Nevera, kterému se také říká elektrické Bugatti. A dalo se čekat, že nová Bugatti dříve nebo později budou něčím takovým, ostatně motoru W16 jsme nedávno sepsali epitaf. Jaký omyl.

Z dlouhodobého hlediska se tedy nic nemění, Bugatti pořád míří tímto směrem a pokud se na pár místech neodehraje cosi jako defenestrace, nic se na tom ani nezmění. Pro tuto chvíli ale francouzsko-německá automobilka s klasicky pojatými modely nekončí a představila nový Mistral. Je to ve své podstatě Chiron Roadster, ale odtud potud. A nejde o specialitu pro jednoho zámožného klienta, ale nový model, který vznikne v 99 exemplářích.

Auto není žádným ohňostrojem kreativity - jméno Mistral používalo už Maserati a Nissan a jeho technika je jasná, i když neřekneme slovo. Jeho vnější design značně připomíná svého času nejdražší nové auto světa, tedy unikátní Bugatti La Voiture Noire, a interiér je v podstatě kompletně ze Chironu. Je to tedy takové „Černé auto” bez střechy, byť designových odlišností je více. Ale víte co? Vůbec nám to nevadí.

Ponurá elegance tohoto stroje podle nás sedne k image Bugatti více než vzhled „obyčejného” Chironu, motor 8,0 W16 je navíc vyladěný na 1 600 koní, tedy nejvyšší možnou metu, kterou v rámci svých posledních evolucí dosáhl. Dynamiku automobilka neuvádí, jasně ale chce překonat svůj stále platný rychlostní rekord pro otevřená auta (408,84 km/h, Bugatti Veyron Grand Sport Vitesse), když uvádí, že „přístrojová deska je dobře čitelná i v 420 km/h”. Legrační.

Jak jsme již zmínili, auto vznikne v 99 exemplářích a jeho základní cena činila 5 milionů Eur, tedy asi 123 milionů Kč. Ten minulý čas je bohužel v pořádku, neboť - a to vás dozajista „překvapí” - všechny dostupné kusy byly prodány ještě dříve, než mohl kterýkoli z nich vidět obyčejný smrtelník. Zájemci si ale na dodání svých Mistralů ještě počkají, předání prvních sériových kusů proběhne až v roce 2024.

Zdroj: Bugatti

Petr Miler